smíchají s uzeninou na drobno rozkrájenou a pak dají se péci v kastrole, do něhož přijde napřed řádný kus sádla. Majetnější hospodyně pak, má-li pokrm býti zvláště chutný, naleje do smíšeniny mléka a na vrch rozkloktané vajíčko.

Podivné jméno dostal kucmocht, kterýžto název jest obyčejnější, než souznačné škubánky. Vaří se brambory a nechá se na nich málo vody, pak se tam nasype mouky, nechá se to povařit a potom řádně se to vymíchá. Smíšenina vybírá se vařečkou do mísy a je třeba důkladně ji omastiti; soukáť se tak těžko dolů, že se člověk snadno zakucká. Pro lepší chuť sypou je pracharandou, t. j. roz-strouhanými hruškami sušenými, a není-li jich, tedy roztlučeným mákem nebo rozstrouhaným perníkem.

Hojná jest skupina moučného pečiva, ač u nás daleko ne tak četná, jako na př. u moravských Hanaček, které jsou v tomto oboru mistryněmi. Zde, tuším, panuje jak ve věci, tak v názvech dle krajů ještě větší rozmanitost než v pokrmech ostatních, a bude zajisté i s filologické stránky zajímavo ty názvy zkoumati, až budou úplně sebrány.

Nejznámějším druhem a jaksi náčelníkem celé skupiny této jsou buchty. Buchty dělají u nás každou neděli a obyčejně i ve svátek, který do týdne padne. Proto také ve vsích, kde nebylo kupce, bývala vědy nějaká „kvasnová", t. j. žena, která v sobotu a před svátkem kvasnice opatřila a prodávala. Kromě toho neobejde se bez buchet ani jeden den slavnostnější, zvláště sejdou-li se k němu hosté. Sluší tu také vzpomenouti zvyku našich hospodyň, že nepodnikají návštěv u vzdálenějších přátel a že nejedou na příkl. ku známým do Prahy, aby jim nepřivezly ne-li bábovky, tedy aspoň buchet. Přijde-li mladá selka, provdaná do sousední vesnice, v neděli odpůldne návštěvou ku své matce, přinese jí rovněž nějakou buchtu, aby matka věděla, jak se jí povedly a nese si pak jiné výměnou domů pro své domácí.

Jakost buchet řídí se dle mouky, z jaké se na ně zadělá, z pravidla je to pšeničná, a.dle omastku, cukru atd., který do nich přijde. Velikosti jsou rozmanité, největší jsou cihlové, které jdou dvě na celý veliký pekáč; ale malých, drobných buchtiček těžko bychom se tu dohledali. Ostatně čím lepší jest těsto a zadělání, tím menší buchty z pravidla z něho vzniknou. Názvů se jim dostává dle náplní, kterými se jim jaksi dodává šťavnatosti a určitější příchuti. Jsou buchty s povidly, a to buď s povidly vařenými na podzim ze švestek syrových, nebo připravených z vařených švestek suchých; buchty s tvarohem, do něhož, má-li býti chutný, přidají nějakou hrozinku, trochu cukru a vajíčko; buchty s jablky, a to buď s celistvými kousky, nebo, a to častěji, s rozstrouhanými a v kastrolu pečenými. Místo jablek dávají se také hrušky stejně upravené. Buchty s mákem, do kterého dávají trochu syrobu nebo cukru, aby byl šťavnatější a sladčí. V létě dělávají se buchty s třešněmi