Předchozí 0262 Následující
str. 259

12. Proč kalina v struze stojí...



Z konce XV. století. Dle rkp. Rackova, kdež zpívá se tak „Os almi nam te legati".*) Také tato píseň, jejíž blízká příbuznost s předešlou ostatně bije do očí, dosud nevymřela mezi lidem českým, moravským i slovenským. Týž patrně text (nebo variant jeho) zpívá se v Čechách na nápěv (EN. 546), jenž původ svůj z onoho staročeského zapříti nemůže:



Naproti tomu moravské a slovenské varianty toho textu mají melodie docela jiné. Více méně podobnosti buď melodické, buď rhythmické za to shledáváme u nápěvů: „Ty podhájský kostelíčku" (EN.. 676), „Kdo se v pátek roz-nemůže" (u Sušila, str. 16), „O tom. svatém Valentině" (ttéž, str. 28), „Bylo lásky, už jí není" (ttéž, str. 213), „Oj, masare" (ttéž, str. 627), „Zaviau vetrík cez dolinu" („Slov. spevy" č. 468) a m. j. — Dle analogie s písní stejného textu u Sušila (str. 321) a jiných hudebně příbuzných měly by se první tři takty opakovati.

13. Sedláček z lesa jede, vesele prozpěvuj e..



U Sylvana (1571) s textem: „Kdož miluje nesmírně". — Rhythmem svým patří nápěv ten k typu „Roztrhaná chalupa", v písních našich dosud rozšířenému.

14. Střílej, střílej, mistr Jakub ...



S textem „Ruka tvá, mocný Bože" v kancionalech bratrských 1561, 1581, 1615, v evangelickém 1620; s textem „Jáť již nechci meškati" u Sylvana (1571) Melodické obrysy tohoto nápěvu**) počínaje 5. taktem, nalézáme v moravské písni „Zábřeščí pacholci" (u Sušila, str. 401) :


*) V šestém taktu má býti f **) Předposlední nota 7. taktu má býti f.

Předchozí   Následující