Předchozí 0265 Následující
str. 262

Wólšinski, Slubić a dźeržeć je wjele, 1858. 35. — Týž, Wucho abo kurjatko, 1849. 24. (Totéž v „Luž. Srbu" II. 34). — Zejleŕ, Mucha a wózhor, 1849. 27. — Łužičan: Jenč, Prošeny buk w Tuchorju, 1860. 24. — Pohonč, Prěnja słužba abo „bě ty?" „bě ty?" 1861. 28. — Bukowinski, Jaden hobjesony złožej, 1862. 109. — Róla, Lěnja žona, 1867. 28. — Róla, Dubrjeńčanski šołta, 1867, 90. — Maettig, Pjana žona, 1867. 107. — Salowčenjo, 1873. 50. (Česky otištěno v P. Sobotkově knize „Kratochvilná historie . . ."). — H. Jordan, Kak som se rozbogasił, 1876. 39. — Róla, Šíbacy, 1877. 62. — Łužica: Kapleŕ, Matij a Tatij, 1886. 6. — Helas, Snědačna horka pola Drobow, 1886. 25. (Přir. „Šlbacy"). — Žiwjenje a skutki Kukečanow, wosebje kukečanskeho šołty Mots Tunki a najnahladnišeho bura njebo Mjertina Šćipaka, 1889. 58. 69. 85. (12 čís.), 1890. 7. 54. 70. 75. (10 č.). — Kal a Hal, 1890. 78. —

Jednotlivé příspěvky a sbírečky nejsou ovšem stejné ceny; zvláště starší vyprávěny jsou způsobem lidovému nepodobným, a zřídka označeny místem, kdež zapsány. Přísnějším požadavkům zcela vyhovují zejména příspěvky Mukovy a H. Jordanovy. Muka jest vůbec nejpilnějším a nejsvědomitějším sběratelem lužickým.

III. Přísloví, pořekadla atd.

Lužická přísloví nejpilněji sbírána v letech padesátých Jakubem Bukem a Handrijem (Ondřejem) Zejleŕem, ač i před tím již se sbíráním počato. K nejstarším sběratelům zajisté náleží slavný Abraham Frencel, v jehož spisech (tištěných i rkpných) něco lužických přísloví jest roztroušeno, a K. B. Junghaenel (kolem r. 1780), jehož sbírky (z rkpu.) otiskl M. Hórnik v Časop. Mać. Serb. 1857. 101 a v témže časopise 1885. 178. První tištěnou sbírkou lužick. přísloví jest sbírka Zejleŕova (50 č.) v „Neues Lausitzisches Magazin" 1839. Po té následovala sbírka Smoleŕova (kolem 200 čís.) v jeho „Pěsničkách" II. 189. „Serbske přislowa a přisłowne hrónčka" s dodatkem II. 320 (od Pecha a vlastních). Z této sbírky a z nových příspěvků Zejleŕových učinil Smoleŕ ve svých „Jahrbücher für slav. Literatur ..." 1854 výbor 100 lužických přísloví. V té době právě počal Jak. Buk ve spojem s H Zejleŕem a H. Imišem v „Časopise Maćicy Serbskeje" uveřejňovati svoje sbírky přísloví a pořekadel, jež uzavřel roku 1862 (Č. M. S. 1853. 31, 1854. 112, 1855. 111, 1856. 41, 1860. 10, 1862. 21), a kteréž vydal také ve dvou zvláštních otiscích: „600 serbskich při-słowow a přislownych prajidmow", Budyšín 1858, a „1000 serbskich přislowow a přisłownych prajidmow", Bud. 1862 (rozšířená sbírka předešlá). Kromě těchto sbírek nacházíme v lužických časopisech ještě tyto příspěvky:


Předchozí   Následující