Tydźeńska Nowina: Pful, Přislowo, 1844. 64. — Přislowa ze Serbow a za Serbow 1845. 8. — Nuza (přísloví o nouzi) 1845. 121. — Łužičan: Zejleŕ, Serbske přisłowa, 1860. 29. — Týž, Přirunańčka (příslovná rčení) 1861. 155. — Týž, Přisłowa, dotal njewoćišćane, 1863. 110. — Týž, Přisłowne hrónčka, 1868.-43. — H. Jordan, Tři dolnjołužiske přisłowa, 1874. 42. — Łužica : Delnjo-łužiske ludowe přisłowa, 1882. 9. 34. — Kósyk, Delnjosorbske přisłowa, 1886. 7. 14. — Zejleŕ, Zběrka přisłowow z ludu, 1890. 78. — Čas op. Mac. S e r b.: Kola, Drobnostki z łuda II., 1877. 93. —

— Muka, 1883. 57 (přídavek ke sbírce písní). — Zejleŕ, Serbske narodne přisłowa, 1888. 19. — Wehle, Serbske přisłlowa a hrónčka, 1890. 51. —

Národních zvyků a obyčejů všímali si již starší spisovatelé srbští i němečtí v předešlém a na počátku tohoto století, ale nepopisováno vždy s potřebnou zevrubností, většinou pouze nejnápadnější věci vytýkáno a méně nápadných, byť sebe důležitějších, přehlíženo. Vrcholem těchto pozorování jest opět práce Smoleřova v jeho „Pěsničkách" ; vskutku těžko říci, že by váha té knihy spočívala v písních

— vždyť i rozsahem vyrovnají se ostatní oddíly knihy oddílu, věnovanému písním.

První zvykoslovná studie lužická pochází od Abr. Frencela; z jeho rukopisu byla r. 1754 otištěna v „Arbeiten einer vereinigten Gesellschaft in der Oberlausitz zu den Geschichten und der Gelehrtheit überhaupt gehörende" (V. 52.) pod tit. „Von der alten und heutigen Wenden Heyraths-, Hochzeits- und etlichen häusslichen Gebräuchen". E. 1782 vyšly v „Laus. Provinzialblätter" pojednání Jana Hór-čanského „Von den Sitten und Gebräuchen der heutigen Wenden in 4 Abtheilungen" a Mich. Conradiho „Beitrag zu der Abhandlung von den Sitten und Gebräuchen der heutigen Wenden". Na počátku našeho věku vyšlo dílo Merkla a Engelhardta „Erdbeschreibung von Kursachsen", jehož 9. díl přihlíží k Lužici;*) díl ten obsahuje mnoho příspěvků k poznání zvyků a obyčejů luži-ckých kolem r. 1800. Výtahy zvykoslovné z díla toho učinil J. Gólč, Wašnja hornjołužiskich Serbow wokoło 1. 1800 (Łužica 1888).

Nejlépe a nejsoustavněji dosud popsal obyčeje a zvyky lužické J. E. Smoleŕ v „Pěsničkách" pod souborným titulem „Serbow žiw-jenje, stare přiwuknjenja a wašnja" (II. 209 — 253). Pojednání Smole-ŕovo má 14 oddílů, z nichž mnohé náleží pod poslední záhlaví našeho článku. Uvedeme zde však všechny oddíly, aby lépe vynikla důležitost práce Smolŕovy. Oddíly jsou tyto: 1. Oděv. 2. Obydlí. 3. Potrava