str. 340
Uznávána sice záhy potřeba, aby i památky prostonárodního stavitelství, vydané úplně rušivé moci řasu v plen, byly v celku i v detailech charakteristických okreslovány a zevrubně popisovány. Myšlénka nalezla zde onde pěstitele, ale dříve než bylo možno práci úplně zorganisovati, opětně utuchla a upadla v zapomenutí. Vzpomínám zejména, *) kterak Umělecká Beseda obmýšlela vydati ve zvláštní sbírce nákresy památek tohoto druhu stavitelství. Rovněž obmýšleno vypsati konkurs na projekty vesnických staveb, cenou pak poctěné projekty vydati jako vzory pro stavitele. Ale záměry tyto nebyly realisovány. Pouze několik ukázek sebraného materiálu (kresby Havránkovy) publikováno.**) Též v illustrovaných časopisech našich podávány občas obrazy, k nimž čerpány motivy z české vesnice, jejíž svéráznost dovedli svými kresbami zvláště dobře vystihnouti Jos. Mánes a M. Aleš. Pokud se týče českých chalup, vzpomínáme zejména kreseb Prouskových a j. ***)
Nemalou měrou zájem na českém stavitelství lidovém zvýšila t. zv. „česká chalupa", již na zemské výstavě jubilejní vybudoval Ant. Wiehl, užívaje zkušeností Al. Jiráska, J. Kouly a zejména výsledků dlouholetého studia Prouskova. +)
Vytkneme-li si za předmět svého pozorování výstavnost a úpravu vsi, máme zde dvě hlavní otázky, k jichž zodpovídání nutno snášeti materiál. Předmětem prvé jest ona jednotka, jež spolu s jinými skládá celý předmět pozorování: osadu. Tedy pozorovati dlužno selské stavení. Předmětem druhé otázky jest osada.
Zabývajíce se předmětem prvé otázky, všímati si musíme především rozdělení staveb jednotlivého statku (chalupy), seznáme půdorys stavení obydelního a přilehlých místností, kůlen, stájí, stodoly atd. Všimnouti si nutno vnitřku od sklepův až k sýpkám na půdě, pozorovati vnější výstavnost, zejména úpravu průčelí.
Kdož obírati se chce předmětem otázky druhé, přirozeně bude srovnávati pozorovaná stavení, shledávati různosti v dislokaci a rozlehlosti místností, v způsobu stavby, bude hleděti rozestavení jednotlivých statkův a chalup, sezná plán osady, všímati si bude polohy osady a j.
*) Srovn. „Květy" 1887., stať Al. Jiráska „České chalupy a stará stavení městská", „Zprávy spolku architektů a inženýru v království českém," 1883, str. 53 a 1884, str. 90 (Koulovy stati), K. Adámka „Z naší doby" III. díl, 49. str. a j., Navedení pro sběratele národních písní atd., vydané pohádkovou komissí „Slavie", str. 40 a j. — Pokud víme, pojala též redakce „Stavbyvedoucího" úmysl organisovati tento sběr. Jak dalece práce pokročila, nebylo nám lze dosud se přesvědčiti.
**) Viz 11. a 12 tab. ve „Zprávách spolku architektů a inženýrů v království Českém."
***) Z článků, jež jako doprovod illustrací byly uveřejněny, jest nejobsažnější stať, kterouž Alois Jirásek pro „Květy" 1887 k Prouskovým nákresům sepsal. Prouskovy kresby přinášel také „Světozor", hlavně r. 1890.
+) Srv. kritiku A. Wiehlovy České chalupy na zemské jubilejní výstavě, uveřejněnou v "Athenaeu", č. IX. r. 1891 od J. Peiskra.
