Předchozí 0349 Následující
str. 346

Strop spočívá na silných trámech, jež položeny souběžně s průčelím nad seknicí. Na ně přibity svrchu stropnice (prkna). Pravidelně po vsích natírali a dosud natírají stropy krví, čímž dodávají jim tmavé lesknavé barvy. Bývají též kladkové stropy. V. kuchyni, konírně a komoře jest strop sklenut. Souběžně o něco níže pod trámy upevněna přes celou šíř světnice 2 okulacená bidla.

Na bidla přehazovali šatstvo, peřiny a j. Druhdy na nich uvázána konejška*). Konejška pořizována z veliké plachty, jež vyplněna peřinou. Za 4 cípy své přivázána pak pevnými provazci k bidlu poblíž postele nebo kamen. V ní houpáno nejmladší obyvatelstvo statku.

Nad průčelními okny pod samým stropem zavěšena police (druhdy římsou zvaná) různě řezaná, pro talíře malované a cejnové nádobí. Cejn patřil k výbavě selského děvčete zrovna jako vrčivý kolovrat. V spodnější příhradě police urovnány hrníčky a j. Druhá římsa umístěna nad druhými dvěma okny. V koutě mezi stěnou průčelní a stěnou do dvora obrácenou zavěšovány obrazy svatých. Zvláště oblíbenými byly obrazy na skle malované. V Cikánce, Filipově, Svratouchu a j. spatřoval jsem prostými, však ráznými, pevnými rysy kreslené srdce, v němž vepsána vděčná vzpomínka na vydání tolerančního patentu. V jiných rámcích četl jsem biblické průpovědi. Ovšem vše to jen u evangelíků. Katolíci věší po zdech svaté, někdy též krucifix. Pod obrazy postaveny při stěnách lavice dlouhé. V samém koutě na lavicích mnohde dosud stává malá skřínka. Nazývají ji koutnice. **) V ní ukládána bible a jiné rodinné vzácnosti. Před lavice postaven (v pravém koutě) stůl trnožový,***) při něm židle s vyřezávanými lenochy. Při dveřích stcála skříň se sklenicemi. Bývalať u Bartůňků hospoda. U dveří zavěšeny hodiny se závažími. Ještě zmiňujeme malovanou truhlu a byli bychom celkem s nábytkem hotovi.

V rohu ke kuchyni postavili kamna a pekárnu. Zaujala v seknici dosti značnou prostoru. Nicméně zbývalo ještě dosti místa a toho bylo potřebí ve všech statcích, zvlášť v zimě, když na kolika přeslicích předeno. Což teprve v hospodě anebo v rychtě, kdež velká seknice bývala úřední místností. Na pekárnu vystupovalo se po třech stupních s pecinky, +) nízké to zdi před pecí. Na rohu byla


*) „Konejška" (plachta, v níž konejší se dětí) sluje na Semilsku houpačka, kondejška. (Kott I. 739) Jungmann jména toho nevzpomíná **) V témž smyslu u Jungmanna (II. 39) označena skříň do kouta se hodící. ***) Trnož jest úzká lavička, přidělaná k nohám stolu, na kterouž se nohy kladou. Stejně Kott (IV. 189): podnoží stolu. Židlicím s vyřezávanými lenochy říkají v Českých Křižánkách 1enúšky, lonoušky. +) Rozdílu ve významu slova „pecina" a „pecinka" ani Jungmann, ani Kott nečiní. „Kobka" zaznamenána u Jungmanna (II. 90) jako moravismus. Kott (I. 714) nazývá kobkou vrch kamen, ale též místo za kamny (u nás zídkou zvané). — „Kamnovec" (Jungmann II. 20) ve smyslu námi uvedeném: veliký měděný neb železný, v kamnech za-

Předchozí   Následující