Předchozí 0386 Následující
str. 383

jen k pasu a jsou jako mantlíky k přehození, huňky. (Viz v 3. sešitu obraz muže z Hronské Bzenice.) V trenčanské stolici jižně Trenčína jsou středně dlouhé a nošení jich obvyklé až i přes moravskou hranici (Velká). Nad Trenčínem jsou rozměrnější, sahají někdy až k patám a zastupují pak halenu.

Soudím, že kabaně povstaly znenáhla z župic, které se dosud tu a tam při zvláštních slavnostních příležitostech nosí (viz obr. mužů z Čičman); župice liší se poměrně málo od kabaně; mívá šosy až něco nad kolena dlouhé, pěkně cípaté a v pasu po stranách uměle zachycené; přednice její jsou pravidelného tvaru a upravené na prsou k zapínání, tedy bez cifry náprsní pro kabaně tak rázovité. (Viz obrázek junáka z Kaňovic u Uh. Brodu č. 32.)

Skorem tutéž formu zříme i na mentlících, které snad jen něco bohatší šňůrování kol knoflíků a poutek náprsních, jakož i vý-ložcích rukávů vykazují. Mentlík i župice patřily dozajista v starších dobách, snad již v 16. stol., ze které doby máme jednu k tomu se vztahující písemnou zprávu, k úboru menší šlechty a malomě-šťanstva slovenského i moravského, i byly pak znenáhla převzaty i lidem selským (muži i ženami), který si je pořizoval ke zvláštním slavnostním příležitostem. Dosud zůstaly tu a tam v užívání úřadů selských (starostův a radních), anebo objevují se při svatbách.

V některých horských chladných krajích uh. slovenských nosí se dosud mentíky i župice jednoduššího střihu (viz obraz mužů z Čičman) a to nejen muži, nýbrž i ženami.

Župice připomíná nám tvar kontuše, národního to oděvu původně malé polské šlechty, nyní také tu a tam i selským lidem nošeného, a to hlavně úpravou šosových klínců a způsobem zapínání.

Slovo mentlík nebo i mentík povstati mohlo nejspíše analogií z mantlíku, který patřil v 16. a 17. stol. ke kroji panskému, jenž se však mentíku selskému nijak nepodobal (neměl ani rukávů) a snad jen pro způsob nošení tak nazván byl.

Na Slovensku býval mentík, župica a někdy i kabaně pře-pásována červeným sakem, při ženském kroji již připomenutém, tak jak to i v Polsku zvykem jest.

(Dokončení.)


Předchozí   Následující