modlitbu, umře. — O půlnoci vykukují hoši okny, a v kterou stranu spatří první hvězdu, odtud dostane nevěstu. — Je-li na štědrý večer mnoho hvězd, bude mnoho všeho kulatého; věje-li vítr, bude mnoho ovoce — Kosti rybí mají: se zakopati na pole, aby byla úroda. — Před večeří vyjde hospodář na zahradu a zvolá: „Pojďte, stromečky, budeme večeřeti," a když nepřicházejí, nasype pod ně drobečků od večeře. — Rodiče položí pod jednu misku peníz, pod druhou kousek chleba a pod třetí hadr, načež zavolají dceru, aby některou odklopila. Odkryje-li peníz, dostane muže poctivého; chléb znamená chuďasa a hadr starou pannu. — Je-li o jitřní mnoho hvězd, ponesou slepice hojně. — Jaké počasí jest na hod boží, takový bude leden, den sv. Štěpána věští povětrnost v únoru, 27. pros. v březnu atd. po dnech až do prosince. — Když se na Mláďátka chumelí ráno, mrou toho roku děti, když v poledne, mrou lidé středních let, a když večer, mrou starci.

Brzy po páté hodině sedá se ke stolu. Hledí se k tomu, aby stolujících byla suda. Je-li licha, zemře někdo z nich do roka. Prvním jídlem jsou „oplatky", na které položí se jádro ořechové s trochou medu. To „zamotá se" a hned po modlitbě se sní; modlitba zní: „Pane Ježíši Kriste, rač nás do roku tak ve zdraví zachovati". Potom přijde „lukšová" polévka zasmažená. Po polévce donese se na stůl „krupica" máslem a medem omaštěná, posypaná pak perníkem. Ryby scházejí. „Rybová" omáčka se však přece připraví. Je to omáčka sladká; do ní na dlouhé kousky rozkrájí se petržel, mrkva, cerel — to jsou „ryby". S chlebem v ní máčeným jest velmi chutná. Po omáčce nasype se něco vařených „trnek" a hrušek. Konečně dostane každý několik jablek, ořechů a hrozen, který uchovává se na oblouku a bývá docela čerstvý. Koláčů „makov-níků", „trnčáků" i „zelňáků" ovšem neschází.

Slípkám nasype se zrní do kola, aby se netúlaly a vejce nezanášely. Kravám dávají „oplatky" ve „skybce" chleba, aby hojně dojily. Děti dají pod hrnek — pod jeden hlínu, pod druhý krejcar, pod třetí chléb. Sáhne-li pak (ovšem nevědouc, co pod kterým hrnkem je), po hrníčku s hlínou, zemře brzy; sáhne-li po krejcaru, bude bohatým; žebrákem bude, nebo jak u nás říkají „půjde po ptaní", sáhlo-li po chlebě. — Zbytky večeře házejí se do ohně, aby neškodil. —- Prší-li na Mláďátka, budou se děti osýpat. Na sv. Jana světí se-víno. Každý má udělati „hlt a přežehnati se a říci: „Pane Ježíši Kriste nebeský, odvrať od nás ščúry, hady a všelijakú žúžel jedovatú."

O štědrém večeru kromě jiných obvyklých jídel dává se při večeři trochu hrachu, aby byli silní a lžíce kaše jáhlové, aby byli bohatí. — Na štědrý den v kterém stavení nejdříve ze vší vesnice rozsvítí, v tom někdo brzo umře, anebo kdo rozsvěcuje a zhasne mu to, bude do roka pod drnem. Před večeří hromádka zrní každého obilí dá se pod stůl a po večeři služka (starší) jde pod stůl, napodobí zde zakokrhání kohouta, zrní vezme, ale až na Boží hod je hodí slepicím (což se dělá proto, aby slepice hodně nesly). O štědrém večeru dává hospodář před čeládku i domácí členy rodiny peníze, po večeří vše se sebéře i s drobty zbylými od večeře a nechá se o Božím hodě vše na stole, a to proto, aby čeládka i domácí hospodáři neškodili a nekradli, nýbrž aby peníze se množily a bylo jich jak drobtů. Na štědrý večer všichni domácí z jednoho jablka se najedí, aby v tom roce na cestě nezbloudili, a když by z nich třeba i někdo zbloudil a vzpomene si, jak na štědrý večer jedl z jablka, hned najde pravou cestu.— Od sv. Štěpána počínaje všímají si dobře, jaké jest počasí v následujících 12 dnech, to si poznamenávají a dle toho soudí, jaké počasí bude každého měsíce v tom roce, je-li však na Tři krále vítr, vše rozežene a marné počítání (jinde.