neb peníze. V některé dědině chodívají také děvčata na „posluchy". Jdou totiž, do některého stavení poslouchat za dvéře té „sence", kde je ještě rodina pohromadě. Dle toho, zaslechnou-li z vedeného tam hovoru ano nebo ne, soudí, vdají-li se do roka, nebo nevdají. Jesulátko chodívá tam abyčejně o jitřní mši sv. a naděluje dětem ořechy, jablka, také cukrovinky na talíř buď za okno, nebo na stůl.

Na štědrý den hádají hospodáři, které obilí v příštím roce nejhojněji se urodí. Udělají ve světnici hromádky ze všech druhů obilí a vpustí do světnice slepici. Z které hromádky počne zobati, ten druh nejhojněji se urodí.

Když se objevují první hvězdičky, jde se k večeři. Pro drůbež přichystá hospodyně do měřice ode všeho zrní, také jablka, ořechy a vůbec od každého jídla, jež na stůl přijde, dá trochu do měřice a postaví ji pod stůl, na kterém se večeří. Při jídle dá hospodyně do té měřice nohy, aby jí slepice dobře seděly a nesly. Druhý den na Boží hod dostane se jim tohoto zrní.

Někdo měří vodu: nabéře po tmě tři lžíce vody do nějaké nádoby ze studánky nebo z řeky a pak ji při světle přeměří. Má-li více než tři lžíce, bude míti v novém roce všeho dostatek; nedostane-li se mu, bude trpěti nouzi (nebo: máli více, bude ještě dlouho živ; nedostává-li se mu, zemře brzy).

* Kdo má při večeři nejbledší stín, zemře do roka.

Večer, když domácí zasednouti mají k večeři, rozžehne se sirka a každý hledá na stěně svůj stín — komu schází u stínu hlava, do roka umře. — Na den sv. Štěpána před slunce východem chasa vodí koně do brodu, aby byli po celý rok zdraví Děvečka v tu dobu dadouc kravám píce, sedne na žlab a jí chléb, aby dobytku po celý rok chutnalo.

Zbytky oříšků, jablek a jiné odpadky, jak po večeři na ubruse zbyly, odnesou se do stodoly myškám, při čemž se na ně volá: „Tu máte, myšky, štědrého večera!" To se děje proto, aby myšky nehryzly obilí.

Po štědré večeři vezmou se drobečky se stolu a jde se do stodoly, kde se hodí na mlat se slovy: „Jezte, myši, drobečky, a obilí nechte." — Na štědrý den seberou děvčata všecky zbytky od večeře do prostěradla, dají si je na záda a jdou na ulici. Koho prvého potkají, takového stavu dostanou budoucího muže. — Dá-li se šupina od štědrovečerní ryby do tobolky, drží se tam peníze po celý rok. — Po štědré večeři naleje se do sklenice vody, přimíchá bílek a nechá státi do Božího hodu. Dle figur, jež bílek utvoří, soudí na podobu a stav ženicha. — Hoši vycházejí po večeři třást plotem a říkají při tom: „Třesu, třesu třas, ozvi se mi hlas, kde budu přesrok večeřeti zas!" Odkud hlas zazní, v tu stranu se dostane. — Dívky vybíhají poslouchat před stavení. Když uslyší hudbu, bude svatba, když zvony, pohřeb. — Děvče hledí do ohniště. Uzří-li v něm světlo, vyhoří dům toho roku, uslyší-li zpěv, bude veselka, uslyší-li