str. 400
O štědrém večeru hospodyně si vše snese, co je potřebí, a pak si teprve-sedné, neboť prý budou dobře sedět husy a slepice. Kdyby však něco zapo-~ mněla a pak vstala, tak budou slepice s vajec sbíhati.
Hoř. Počaply. .Jos. Vodochodský.
Na štědrý večer po večeři přivazuje hospodář nití nebo provázkem na-jednu stranu vyleštěného nože kousek housky, na druhou stranu kousek chleba. Na které straně počne nůž dříve rezavěti, bude míti hospodář pohromu na obilí, z něhož pečivo na této straně jest. Buď bude mu zničeno obilí toto mokrem; (deštěm nebo zátopou) nebo krupobitím a, je-li to ozim, po případě i mrazem.
Holubice u Kralup. J. Havlín.
Na štědrý večer ovazuje se nůž s jedné strany chlebem, s druhé vánočkou a zapíchne do stropu nebo trámu ve světnici. Na Hod Boží se sejme. Na které straně jest rezavý, dle toho buď na žito, buď na pšenici přijde zkáza. Před štědrým dnem tlukou na roubení studní. Co slyší v studni odpovídati, zjeví se jim. (Opakuje se takořka ve všech zásilkách). Po večeři dívky píší abecedu a obrátíce se, sahají za sebe na ni; na kterou písmenu sáhne, takového řemesla muže dostane (p = pekař atd.) Hází se do ohně kousek jablka, vánočky a ořech, aby neuškodil. Na štědrý den ráno časně (než so slepice rozběhnou) hospodyně vezme provaz, udělá z něho kolo a nasype do vnitř ovsa, krmíc takto slepice. Hledí, aby všechny byly v kole. Žádná pak se jí neztratí a nebudou se toulati. (Pod. z okr. holického E. Navrátil).
Z Vlašimska. Frant. Jar. Mančal.
Káno na štědrý den sype se slepicím do obruče, aby nesly vejce kulatá. Z Rychnovska n. K. Ant. Svoboda.
O štědrém večeru udělá se „drobenka" z mouky a máku a nasype se
do „kola", upraveného z „držení" a „táhla" od řebřiňáku na místě dobře ume ¦ teném. Pak se zavolají slepice. Žádná nesmí býti mimo kolo, jinak by v tomto roce vejce „zanášela".
Velvarsko. V. Štein-Táborský.
Slepicím se dá do železné obruče jahel, aby se držely pohromadě. Někde-dá so do řešeta oves, aby se slepice nerozlétaly a nezanášely.
Z Náchodska. V. Černý.
Slepicím na štědrý den dávali zrní do obruče, aby nezanášely, nýbrž pohromadě aby nesly.
Z okolí Rovenska. Jar. Valkoun.
Na štědrý den položí hospodyně řetěz nebo provaz na zemi dokola a nasype tam slepicím zrní všeho druhu. Věří se, že slípky, jež se zrní v kole nazobaly, nezanášejí vajíček.
Koloveč na Šumavě. Anežka Piskáčková.
Na štědrý den vstanou hoši časně z rána a obvazují stromy slámou křičíce jeden přes druhého: „Obvazujte se, stromky, štípky, lípky, zejtra bude mráz, mráz, mráz, starou bábu (někdy také jmenují kterou) na provaz, vaz, vaz." Před večeří přichází ke každému stavení pastýř troubit pod okno. Ohlašuje tím památku narození Ježíška. Odměnou dostává buď vánočku neb vdolky,.
