že zase pozdní ovoce; pakli celý den, uvede se všechno ovoce a zase naopak, je-li bezvětří. Večer díval se hospodář na hvizdy: bylo-li hvězd mnoho, uvede se hrách dobře; bylo-li málo, nebylo radno jej zasíti.

Svobodná dívka vyhodí z levé nohy do výše střevíc; na kterou stranu střevíc padne, odtud přijde ženich. Hází lžíce ke dveřím a pozoruji, kam se lžíce obrátí částí rozšířenou; odtamtud přijde ženich. Při večeři na štědrý den hledí služka nepozorovaně na židli, 11a níž hospodář sedá, prostříti zástěru. O kterém chasníku začne hospodář nejdříve mluvit, toho dostane za muže příští masopust. Při tom všem se dějí různé žerty. Ví-li někdo na příklad o tom, že děvečka prostřela zástěru na židli hospodářovu, dá o tom pokynutí hospodáři, jenž zavede nejdříve rozhovor o nejrozkřičenějším mladíku v obci. Tu děvečka od večeře obyčejně uteče. Po večeři hází se zpět za hlavu lžíce; potom se pozoruje, kam lžíce padne; padne li ke kostelu nebo hřbitovu, tu ten, kdo ji házel, za rok zemře. Při louskání ořechův odloží se stranou 12 celých skořápek ořechových, pod něž na suché prkénko se nasype sůl. Ku každé skořápce se napíše jméno některého měsíce, načež skořápky se uloží až do nového roku. Na nový rok při obědě se skořápky opět vynesou; je-li pod tou kterou skořápkou, jež má jméno některého měsíce, sůl suchá, bude i v tom měsíci suché počasí a naopak.

Na štědrý večer má každý z rodiny i čeládka seděti u stolu Kdo z členů rodiny nesedí o štědrovečerní večeři na tom místě u stolu, kde seděl loni, ten příštího štědrého dne se více nedočká. Po štědrovečerní večeři vezme hospodář cibuli, v půli ji přeřízne a pozorně sloupne s každé půle šest slupek, jež rozestaví řadou na stůl. Slupky po pořádku pojmenuje jmény měsíců ročních. Nyní dá do každé špetku soli a nechá tak až do rána. Když na Boží hod vstane, jde si všecky slupky prohlédnouti. V kterých jest sůl méně neb více rozmočena, budou ty měsíce, kterými byly pojmenovány, více méně mokré (deštivé). V kterých zůstala sůl suchá budou i ty měsíce suché. Podle toho pak řídí hospodář též osívání a osazování svých polí. ("Pod. skoro ve všech zásilkách).

Když je po večeři štědrovečerní, nakrájí pan otec ve mlýně housky na menší sousta, jde do mlýnice, dá každému složení po soustu, hodiv je do otvoru běhouna, stoupám a pile, aby dobře mlela, tloukla a řezala. I pes domácí dostane sousto, aby dobře hlídal mlýn.

Pod nohy se dává při večeři sekera, aby člověk kámen nedostal. Téhož večera vezmou se tři talíře; pod jeden dá se peníz, pod druhý země, pod třetí chléb. Jestli vezme někdo talíř, pod nímž je peníz, bude téhož roku šťasten, vezme-li talíř, pod nímž je země, tedy zemře, a vezme-li talíř s chlebem, nebude tříti nouzi. Když si někdo o štědrém večeru lehne do pšenice, slyší všecko, co si lidé povídají. Na den svaté Barbory utrhne se višňová ratolesť a dá se do vody; kvete-li pak o štědrém večeru, bude brzy léto, ne-kvete-li, léto se opozdí. Rozsvítí-li se na štědrý den u chudšího souseda dříve