Předchozí 0409 Následující
str. 406

než u bohatšího, budou tam míti mnoho blech. Od každého jídla vezmou, se na štědrý večer tři lžíce, což se na velkou neděli dá dobytku do pití, aby se ho žádná jedovatina nechytila. Všecky drobty se po večeři seberou a na svatého Štepána zasejí se kolem plotu, aby rostla řimbaba. (Var. od Ant. Svobody, J. Valcháře). Kolik členů rodiny sedí večer u stolu, tolik má býti svíček a čí svíce nejdříve dohoří, ten nejdříve zemře. Děvčata chodí se dívat do komína a koho tam uvidí, ten bude jejich ženichem. Děvčata a hoši pletou si o štědrém večeru věnečky a dají je při večeři pod talíře; po večeři vezmou je pak s sebou a když jdou spat, dají si je pod hlavu, a o kom se jim té noci zdá, toho dostanou za muže nebo za ženu. Děvčata a hoši házají věnečky přes strom; uvázne-li věneček hned na poprvé na vršku stromu, vdají (ožení) se téhož roku; kolikrát však spadne, tolik roků musí ještě na svatbu čekati. Ze dvou osob zastrčí o štědrém večeru každá do svícnu hořící louč; čí louč dříve shoří, ten dříve umře. O štědrém večeru nesmí hospodyně od večeře vstávati, aby slepice nezanášely. , O štědrém dnu utne se v lese tříska z buku; je-li mokrá, bude mokré léto, pakli suchá, suché léto. O Štědrém večeru jí se někde hrách, aby se držely v domě peníze, a podmáslí, aby nepřišla zimnice. Kdo pod stolem podmáslí jí, toho nikdo, když. krade, nevidí. O štědrém večeru jdou. všichni domácí kolem stolu a pozorují své stíny; kdo stínu nemá, téhož roku zemře: Upadne-li při večeři o štědrém dnu někomu něco od jídla, nesmí to zdvihati; teprve po večeři se všechno sebere a hodí do kamen, aby také oheň něco měl a neškodil požárem. S kterou pannou se mladík, jda na jitřní, u kropeničky v kostele setká, tu dostane za ženu. Kdo sní o štědrém večeru tři lžíce hrachu, bude silný; kdo jáhel, bude míti celý rok peníze. Drobty, které po večeři zůstanou, hodí se do pšenice k setí určené, aby nesnětivěla. Dívka šťouchne o štědrém dnu hůlkou do kůrníka, zasáhne-li kohouta, vdá se toho roku. O štědrém večeru seberou se všecky skořápky a dají pod strom, při čemž se zpívá: „Stromečku, vstávej, ovoce dávej, je štědrej den!" Hospodyně sedí při večeři na čepici, aby slepice celý rok dobře na vejcích soděly. Kdo chodí do lesa na dříví a chce, aby hajný na něho nepřišel, prostře o štědrém večeru prostěradlo na stůl, postaví na ně bezedný hrnec a jí pod stolem podmáslí. Zasejou-li se drobty od večeře, vzejde melisa. Kdo chce věděti budoucnost, jde o štědrém večeru na hřbitov, vezme tam prkno z rakve, v němž je suk a v suku dírka, a když se večeří, dívá se tou dirkou na svět a vidí všechny lidi při večeři; za čí talířem spatří máry, ten téhož roku jistě zemře, Před večeří zaváže se klika u dveří a zastře.okno, aby zlý duch nemohl přijíti do světnice ani se tam oknem dívati. Jestliže o štědrém dnu slepice ve stavení kokrhá, jistě někdo zemře. O štědrém dnu házej pilně hrách do kouta a budou se tě držeti peníze. Chceš-li se dověděti, zdali budeš příštího roku doma nebo v cizině, vezmi o štědrém dnu mísu, naplň ji vodou, dej na vodu skořápky z posvěcených ořechův a postav do nich malou rozžžatou voskovou svíčku; ostane-li skořápka se svíčkou u kraje mísy, zůstaneš doma, ale přejde-li až na druhou stranu, dostaneš se v tomto roce až za moře.

Z Náchodska.    V. Černý.

Do mísy naleje se voda, do vody dají se skořápky od vajec a do těch malé svíčičky. Děvče nebo hoch si myslí dvě skořápky a když tyto se srazí, dostanou toho nebo tu, na nějž si při tom myslili.

Z Terezínska. .    J. Hartmann.

Děvče jde po večeři k zavřenému kurníku, tluče na dvéře třikrát;' ozve-li se jí slepice, nevdá se; ozve-li se jí kohout, vdá se na přes rok. Po večeři vystrkují psa nebo kočku otevřeným oknem po zpátku mlčky ze sednice na dvůr, aby pes byl ostražitý a kočka myši chytala. Házejí na střechu po zpátku kousek vánočky; zůstane-li na střeše, vdá nab ožení se co nejdřív;


Předchozí   Následující