z okléšťků, kaši z povřísel, ňákou starou vánočku, to je má celoroční strava. Já se za ně budu přimlouvat, aby se do mého království dostali a s mými černými svatými se radovali. Brrr!"

Všickni (zpívají): „Již jsme si naši koledu odbyli, žádný děvčátka při tom nebyly, neničko si jděte taky* Ježíška kolíbati."

Po ukončení této hry zpívají obyčejně ještě „Sázavskou koledu", kterouž složil Jan Klíma, bývalý vrátný na zámku sázavském as před 45 lety.

V den štědrovečerní odpoledne přestrojí se jeden chlapec jako anděl do bílé košile, hvězdami z pozlaceného papíru aneb jen barevného jiného poseté, na hlavě čepici též z papíru, podobnou tiáře, a dřevěný meč po boku. Dva chlapci přestrojí se za pastýře, jeden za mladšího, druhý za staršího. Mladší má namalované kníry, starší vousy ze lnu Oba mají v ruce hole pastýřské a brašny po straně. Čtvrtý pak škraboškou černou lecjak z cukrového papíru sestrojenou zakryje obličej, řetězem se opásá, zvonky ověsí, do ruky vezme koště a takto představuje čerta. To však budiž předem podotknuto, že když s Betlémem se chodí po staveních, čert zůstane vždy přede dveřmi světnice tak dlouho, až ho ostatní zavolají. Betlem má anděl na tkanici okolo krku zavěšený, a nyní takto připraveni počnou choditi.

Vejdou do světnice, dají pozdravení, anděl vejde v před, starší pastýř ulehne na zem, která v ten den jest všude čistě vydrhnuta, druhý stranou někde usedne a oba dřímají.

Anděl počne zpívati: Zvěstuji novinu, jež se právě stala, v půlnoční hodinu počátek svůj vzala: Panna porodila krásné nemluvňátko, do jeslí vložila to malé robátko, kdež vůl a oslátko na něho dýchají, a takto malé robátko zahřívají. Pastevci vstávejte! Pospěšte k Betlému, a cestou to oznamujte každému Při tom obrátí se ku mladšímu pastýři sedícímu, i ku staršímu ležícímu, a dí k ním: Vstaň! ty pastýři Gammatuši i ty Klímo!

Pastýř mladší mne si oči a dí na to: Co pak nás voláš a nám spáti nedáš, ty Hadimo !

Na to anděl: Jen vstávej, nemeškej, do Betléma se ubírej, neb se nám narodil Spasitel, všeho světa vykupitel.

Mladší pastýř dí na to ku ležícímu: Vstaň, ty ospalý lenochu, poslechni mé řeči trochu, co nám bylo od anděla zvěstováno; má se v Betlémě dítě na-roditi, a my k němu máme jíti.

Starší pastýř na to odpoví: Kudy pak tam půjdeme, když my cestu nevíme A co si s sebou vezmeme, ait tak prázdni tam nejdeme ? Já jakožto starší pastýř vezmu beránka na svá ramena, a ponesu jej Ježíškovi do Betléma.

Mladší pastýř dí: A já trošku moučky Ježíškovi na sladké kašičky.

Na to počnou oba: A již nemeškejme, do Betléma spějme, kdež Maria matka klečí, u děťátka bdí a ponocuje, nemluvňátko opatruje. Ty milý měsíčku, ukaž nám cestičku, cestičku k Betlému, Ježíšku malému.

V tom zařinčí čert za dveřmi řetězem a zvonky, načež vstoupí do světnice a dí: Brrr! Jde tu pán mezi vás! Jsou tu kvasnice nebo kvas ? Jak se tu vesele máte? Že mne na hody nezváte? Ku anděli: To jseš ty ten anděl Michal, cos mne v nebi kordem píchal? Ku pastýřům: A vy kluci nečesaní, nemytí, odstupte od tohoto dítěte, přidržte se mne jakožto pravého knížete.

Na to odpoví pastýř čertu: Rarášku, rarášku, což ty tady pohledáváš? Vždyť ty nad námi moci žádné nemáš. Viz toho krásného mládence (ukazuje na anděla), chytí tě za uši a uzříš, jak ti to přísluší.

Na to dí čert: Brrr! Toho jsem se v nebi nenadál, že bych takové odplaty od vás bral, Ruši, Ruši, na mou starou duši, na má stará záda, ať se kolíbám jako stará bába.