str. 422
Dt. Ant. Rezek. Dějiny Čech a Moravy nové doby, v Praze,
1892, I. (1648 — 1657). Důkladný spis o dějinách českých po míru Westfalském až do smrti Ferdinanda III. je právě ukončen (vydáván byl po sešitech). Vedle dějin politických, o které nejde v tomto sborníku, všímal si bedlivě spisovatel kulturního rozvoje. Doba, kterou se v knize obíral, nutkala krok za krokem dbáti vedle událostí politických otázek kulturních. Oboje souvisely navzájem a takořka se křižují. Bez porozumění jedněm nesnadno rozuměti druhým. Prof., Rezek ve všech posavadních spisech nezanedbával stránky kulturně-historické, zejména však v knize této užil plně příležitosti, kterou mu doba podávala, a nakreslil zdařilý obrázek kulturních poměru lidu českého v polovici věku XVII. Podkladem všeho dějstva tehdejšího jsou především otázky náboženské a reformační. Proto jim věnoval důkladnou pozornost. Pak načrtal přehled hospodářských poměrův a vyčetl pokusy o jich zlepšení Vykládaje o sněmích, rozepsal se o řadě jednotlivých zjevů kulturních, o obchodu, o t. zv. Petrovských a pod. Rovněž věnována poučná stať školství tehdejšímu. Krátce pověděno : jas i stín této doby prostudoval spisovatel s bedlivostí vzornou a podává výsledky studia toho, založeného většinou na původním studiu archiválií, slohem jasným, poutavým. Že stinné stránky za této doby mají převahu, pokusil se Rezek vždy na místě vhodném odůvodniti a věcně vysvětliti jako důsledek neblahých poměrů, jež panovaly a jejichž trpkého ovoce také český lid zakoušeti musil.
K. Š.
Jos. Svátek. Obrazy z kulturních dějin českých, II., v Praze, 1891. O prvním dílu přinesli jsme již referát (srv. str. 89). Autor podává tu další výběr svých monografií kulturně-historických. Po článku „Souboje v Čechách* (v němž důležitý jest úvod o „božích soudech" u starých Čechů) rozhovořil se o látce z doby Rudolfínské, kterou velice důkladně zná, o „Alchymii v Čechách za doby Rudolfa II.", stopuje vliv příchozích alchymistů cizinců na dvoře císařském i u pánů českých, z nichž proslul svou zálibou v alchymii pan Bavor Rodovský z Hustiřan (srv. další stať „Český alchymista"). Pěkný jest obraz „Lázní a lazebníků v Čechách za starých dob." Temné stránky kulturní líceny jsou vedle zpráv o „Smrti hraběte Schönburga v Praze r. 1604" v článku „K dějinám katů a poprav v Čechách." Stať o „Zednářích v Čechách v XVIII. století" založena je patrně na podrobném studiu. Kniha poskytuje četbu poučnou a vyniká jako znamenitý příspěvek k českým dějinám kulturním. Zbt.
@NZ@Referáty o časopisech.
Zbiór wiadomosći do antropologii krajowej wydawany staraniem komisyi antropologicznej akademii umiejetności w Krakowie. Tom XV. Krakow, 1891. Oddíl archaeologicko-anthropologický obsahuje velecenné příspěvky B. Ossowského: ,,Sprawozdanie drugie z wycieczki paleoetnologicznej po Galicyi w r. 1890" (str. 1— 88) a „O grobach niecialopalnych w Myszkowie" (str. 89 až 98). V prvém článku líčí B. Ossowski výsledky svého archaeologického bádáni v kraji haličském, rozkládajícím se mezi řekami Zbručí a Seretem, pravou to nekropoli předhistorickou. Již v minulých letech bylo zde objeveno množství památek a bádání Ossovského je opět hojně rozmnožilo. Čtyři tamže objevené jeskyně (ve Wieniatyńcích, Szczytovcích, v Gródku a v Zlatých Bílczích) jsou dosud méně důležity. Za to nalezl tam řadu bydlišť z doby kamenné
