str. 423
v Jurkovcich pod "Wasylkowcemi, v Siekierzyńcích, v Szczytovcích, v Gródku), hradišť stáří dosud neurčitého a kurhanů dosud neprozkoumaných. Z pohřebišť, které prozkoumal, vynikají hroby skříňkové se skrčenými kostrami v Uwiśle (z doby kamenné) a více hrobů v Rakówkatě, kde kostry skrčené byly obloženy a zakryty jen menšími na sebe naloženými kameny (groby bry-łowe). Hroby sahají zde patrně od konce doby neolithické až do dob kovových. V Uwiśle nalezen byl i kosterný hrob z doby dosti pozdní. — Do doby kovové náleží nově objevené pohřebiště v Gródku (groby piytowe). Hroby žárové nalezly se v Uwiśle, u velmi zajímavé ve Wygnance a Zlatých Bilczích. Popelnice nacházely se tu v hrobích zakrytých jakýmisi cihlami. Zvláště pak vyniká keramika malovaná slohem upomínajícím živo na orna-mentiku řeckou (na př. voluty) a některé zvláštní tvary nádob, hlavně tak zv. dvojníky. Podobné odkryl již před lety Przybysławski v Horodnici nad Dněstrem. Zpráva končí popisem několika umělých kopců kamenných (kamienie ustawiane), jejichž význam jest Ossovskému dosud temný. — V článku druhém líčí Os-sowski velmi důležité pohřebiště s kostrami v Myszkově (v kr. zaleszczyckém) nad Seretem. Kostry ležely v jamách na znaku a některý hrob na. povrchu země obklopen byl kruhem několika kamenů. Milodary jsou rázu pozdního, také se našly závitky s esovitým koncem a pěkné náušnice. — Oddíl anthropologický přináší článek Ad. Zakrzewského „Wzrost w królewstwie polskiem" (str. 1—39) dle zpráv vojenských odvodních komissí, se dvěma mapkami. — Oddíl ethnologický obsahuje práci zemřelého dra. J. Kopernického „Gadki ludowe górali bieskidowych z okolie Eabki (str. 1-43), M. Dowojno-Sylwstrowicze „Wiadomość o świeceniu łuczywem w chatách wiejskieh na Litwie" (str. 44—45), Dra. Wl. Kosińského „Niektóre zabobony i przesady ludu polskiego z okolic Makowa i Andrychowa" (str. 46—52), S. Udziely „Lud polski w powiecie Ropczyckim" (str. 53—180) a St. Ulanovské „Łotysze Inflant Polskich a w szcególności z gminy "Wielońskiej pow. Rzeźyckiego" (str. 181). S.
Correspondenzblatt der deutschen Gesellschaft für Anthropologie, Ethnologie und Urgeschichte. Red. Prof. Dr. Johannes Ranke. XXII. Jahrgang. München, 1801. Z článků obsažených v tomto ročníku zajímá článek „Neue Höhlenkunde auf der schwäbischen Alb (im Heppenloch) u Guttenbergu od dra. Hedingera (str. 9, 20). R. 1889 odkryto tam bylo mnoho památek diluvialního člověka. O. Tischler podává zprávu o novém nevysychajícím preparátu hliněném, který se velmi dobře hodí pro archaeology k otiskování předmětů (str. 12), Dr. Wohltmann o brasilských hromadách mušlových odpadků (t. zv. sam-baquis, str, 14, 30). Dále jsou v tomto ročníku obsaženy polemiky dra. J. Ko11-manna a dra. A. Töröka o nové reformě kraniometrie, kterou navrhoval poslední ve své známé knize nedávno vydané a při čemž se příliš ostrými slovy dotýkal starších badatelů, hlavně Kollmanna (str. 25, 34, 41, 60). Poučný jest Hirschfeldův nekrolog známého královeckého archaeologa O Tischlera (str. 55). Ačkoli vycházejí již čísla nového ročníku, konec ročníku předešlého, obsahující úplný protokoll anthropologického sjezdu v Gdansku r. 1891 dosud nevyšel. O sjezdu tomto, poněvadž jest velmi důležitý pro archaeologii západních Slovanů, budeme referovati zvláště. Ze zpráv jsou důležité „Mittheilungen über das westpreussische Provinzial-Museum" od dra. Conwentze (str. 46, 51) a anthropologické zprávy z Ameriky (str. 54, 63). N.
Archiv für Anthropologie. Organ der deutschen Gesellschaft für Anthropologie, Ethnologie und Urgeschichte. Redigirt von L. Lindenschmit in Mainz und J. Ranke in München. XIX. díl. Brunšvík (B. Viowegh a syn), 1891. Tento archiv je nejlepším anthropologickým sborníkem celé země. Ani Francie
|
|
