Vzpomínka z mé činnosti sběratelské.

Dokončil jsem šestiletou návštěvu dvoutřídní obecné školy o třech odděleních ve svém rodišti Ivančicích na Moravě. Ivančice jsou městem českým, ale škola byla tenkráte německá. Já, jeden z premiantů, pramálo naučil jsem se němčině. Rodiče chtěli mě dáti do studií. K tomu bylo potřebí ještě vyšší třídy, přelejvárny, abych dovedl podrobiti se zkoušce německé a přijat byl do první třídy gymnasijní.

Předmětům této třetí třídy hlavní školy normální vyučoval mne a několik spolužákův ivančický kaplan, známý † Tomáš Procházka, spisovatel český, důvěrný přítel kaplana" olbramovického, slavného † Františka Sušila, s kterým do roku 1832 v Olbramovicích kaplanoval. Koku 1833 byl jsem žákem Tomáše Procházky v Ivančicích. Za měsíců jarních a letních scházívali se Procházka a Sušil na půlcestě mezi Ivančicemi a Olbramovicemi v krásných lesích. Tam jsem prvně poznal Sušila, jenž byl tehda již šest let knězem. Při setkání se a na rozchodu o návštěvách těch Sušil mluvíval s námi chlapci, a Procházka cestou zpáteční a doma často připomínal nám a rozebíral vážná slova Sušilova.

Hodinu, dvě hodiny procházívali se Sušil a Procházka v lese stinném, my žáci pak zatím učili jsme se z knížek, co nám byl Procházka uložil.

Sušil už po několik roků byl sbíral národní moravské písně, jichžto první malou sbírku vydal roku 1835.

Kněz Tomáš Procházka, výtečný paedagog, po školním učení v kaplance své u piana zpíval nám vždy nové a nové Sušilem sebrané národní písně. Působením Procházkovým v Ivančicích rok co rok vzrůstal počet studujících, již ve společnostech rozmluvami, v akademiích deklamacemi a zpěvem, za pěkných večerů národními písněmi probouzeli spící obyvatelstvo městské i okolní k novému životu národnímu.

Odbyl jsem školy gymnasijní v Jihlavě a filosofii v Brně. Jako bohoslovec pak vstoupil jsem v obnovené bližší styky s theologickým profesorem Sušilem. Od roku 1845 do roku 1850 kaplanoval jsem ve třech osadách farních, a pak napotomním nesídelním kanovníkem hrabětem Sylva-Tarouccou byl jsem povolán do Brna za spirituála a katechetu v moravsko-slezské ochranovně pro mládež mravně zanedbanou. Jako spirituál, katecheta a jednatel nově založeného Dědictví Cyrillo-Methodějského a ústřední jednoty katolické, mající na Moravě asi osmdesát jednot filiálních, a jako korrektor Dědictvím i jednotou