str. 475
Kožichy prvého druhu jsou dozajista od dávných časů lidové, kdežto druhé převzaty byly lidem v posledních stoletích z kroje zemanského a městského, ovšem také slovenského.
Výzdoba blánových kožichů povstává ozdobením švů a úpravou ozdob na rozmanitých místech oděvu, tak na prsou, zádech, rukávech a j., které ve formách pasův a pásek, ornamentův a zvláště květů z pestrých koží jsou vyloženy a přišity. Úprava zvyšuje se pak dále ještě šňůrkami, řeménky a uzlíky více méně uměle spletenými. Na kožiších s povlaky vidíme pravidelně jen šňůrování na zádech a prsou umístěné; zapínají se pak pěknými knoflíky, střibr-nými bombíky a olivami na poutka.
Na Moravě nosí muži velikou většinou objemné těžké kožichy buď bílé nebo hnědé (dubňáky), sahající až ku samým patám, jichž ozdoba, velmi jednoduchá, omezuje se na slabé vyznačení švů pásové obruby a málo motivků barevných po stranách a na lemu, celý pak tvar oděvu toho je válcovitý; bohatého zjevu dodává mu to, že se do práce berou dlouhovlnaté kože. Kol Hodonína převládají kožichy bílé s velkým límcem z černé beránčiny.
Než opět musí se tu připomenouti, co platilo i o slovenském oděvu ostatním, že všelikými drobnostmi liší se od sebe téměř již každá vesnice a ovšemtím více pak krajiny vzdálenější.
Ženy severnějších okresů moravsko-slovenských nosí kožichy téhož téměř tvaru jako muži, až na různosti v barvě, kdežto od Kyjova jižněji oblékají bílé kožichy složitějšího střihu župicového, na límci a šosech černou beránčinou vyložené, jejichž šosy se trojúhelníkově od předního doleního rohu na zad k pasu překládají a ani jinak nošeny býti nemohou. Forma ta ustálila se snad k vůli snadnější a pohodlnější chůzi. Z téže příčiny nalezneme i na celém uherském Slovensku toto překládání kožichových cípů i při každé jiné formě kožichů. (Obr. čís. 36.)
