str. 476
Na uherském Slovensku převládají kožichy krátké,. nejspíše z té příčiny, že v těchto horských krajinách se po delší dobu roku nosí a proto také při práci se neodkládají, kdežto Moravané by v kožichu ani nejmenší práce nezastali. V obrázcích přinášíme několik nejzajímavějších tvarů kožichových různých krajin. Vedle válcového starého střihu, který vidíme nejčastěji i na kožiších Slováků, kteří za podomním obchodě k nám docházejí, objevuje se velmi často i tvar mentíkový s postranním zachycením šosů, jako to je při kožichu Kutlíkovců a kožichu, v němž na obrázku se halí mladík z Leskova u Jablonice. (Obr. čís. 37.)
Pozoruhodné jsou i límce obou těchto kožichů ; mají podobu čtyřhranných cimbálů neboli hazuch, halen, jenom že visí tu ještě od doleních dvou cípů límce po úzkém kožešinovém asi 25 ctm-dlouhém výběžku.
Pestré úpravy kožichů přibývá od západu na východ a tu nejvíce pak nosí se v hornatých krajích.
Z uherskoslovenských tvarů kožichových pro kroj nejstarobylejší bude asi typickým malý kožíšek (kožušok), který v podobě brucleku čili naší vesty chrání vrchní tělo Slováků a někde i Slovenek v hornatých krajích za-časté i po celý rok (viz ve 3. sešitě obraz ženy z Čičman). Když v mysli sestavujeme si obraz Slovana z nejstarší středověké doby, pak nelze nám jej jinak přiodíti, než soukennými bílými nohavicemi a kožíškem takovéto formy, která v žádném pohybu mu nepřekáží a při tom vlastní tělo výborně chrání. K úpravě této dále si lze dohře přimysliti i široký opasek, zpevňující střední tělo, a konečně v mladší době i košili se širokými rukávy s bronzovou sponou náprsní, jak nakreslil to Mánes v některých svých ilustracích starověku slovanského a jakési ideální rodiny slovenské, nalézající se v uměleckých sbírkách v Rudolfinu.
