Předchozí 0516 Následující
str. 513
„Vy mladí manželé, já se vás ptám,

co jste si mysleli, když šel kněz k vám,

jestli jste na Boha nevzpomněli,

nebude přebývat mezi vámi

Ten městský pan děkan pěkně káže,

obrázky rozdává, ruce váže,

já na to kázání také půjdu,

o jeden obrázek žádat budu.

Jak jest ten pan děkan dobrotivý,

on mně dal obrázek, on je živý,

kam já ho přesmutná, kam já ho dám,

dám-li ho dó knížek, nevejde tam,

dám-li ho do truhly, nebude tam,

vezmu já ho k sobě do postele,

budu ho milovat za manžele."

Když se byli před kostelem hodně vyzpívali, jdou v městě do některé hospody, tam tančí do večera, pak se ubírají všichni svatebníci domů. Hosté po straně ženichově k rodičům ženicha a se strany nevěsty zase k rodičům této. S nevěstou jde družba a družičky a ženich je se svými hostmi sám. Na obou stranách již mají připravena jídla: polívku, hovězí maso s bílou omáčkou, kaše, pryžlík, chleba do toho máčet, pak černou omáčku na hovězí maso, potom omáčku z drštěk, zelí s uzeným masem a hrách. Ten jak přijde na stůl, družba pozdvihne mísu, pak ji pustí, mísa se rozbije a hrách je po celé světnici; takový osud potká hrách na každé veselce. Pak přijdou pečeně, jelita a naposled koláče.

Po jídle jdou do hospody, pijí a tančí do libosti, tam má každý volný vchod; toho použije ostatní chasa ze vsi a ráda si zatančí. Ve středu, když se byli po tanci trochu prospali, svedou hudebníci hosty dohromady, pak se dává snídaně.

Potom u nevěsty očekávají ženicha, který přichází pro nevěstu; ta je tak ustrojena jako při oddavkách, stojí před domem, v ruce má džbánek piva a druhou podává ženichovi na přivítání, pak mu dá připíjet a vede jej do světnice ; on zastaví se uprostřed světnice, nevěsta si jde sednout za stůl; na stole leží bochník domácího chleba, ten vezme jedna žena, rozkrájí ho na kousky a rozdá ho mezi diváky. Ke stolu k nevěstě zasednou jenom ženské, družky a všechny ženy z hostí; ty dostanou píti. rozličné lihové nápoje, při tom nevěstě zpívají loučení a nevěsta pláče:

„Hrajte mně, muziky,

hrajte mně z vesela,

dokud ještě sedím u tátova stola.

Hrajte mně, muziky,

hrajte mně z vesela,

dokud ještě sedím ti mámina stola.

Sedím, sedím, sedím,

víc sedět nebudu,

kterak pak já na vás,

táto, zapomenu. Sedím, sedím, sedím, víc sedět nebudu, kterak pak já na vás, mámo, zapomenu. Přemůjmilý, bílý stole, mejvaly tě ruce moje, kdo tě mejvat bude, až mne tu nebude.

Strakatý podušky na bidle visí, starej se, Honzíčku, o koně lysí, čtyry koně vraný, okovaný vůz, . přistroj se Ančičko, pojedeni už. A já už jsem dávno přistrojená, s tatíčkem, s mamičkou jsem rozloučená.


Předchozí   Následující