malou chvilku, až já vám z vašeho věrného posloužení učiním poděkování. Tak praví paní matka s p. tatíkem, panna nevěsta s panem ženichem, že by si přáli, aby seděli v křišťálové sednici, za mramorovým stolečkem, zázvorkovým podstolíčkem, na tom stolečku vinná sklenička, pečená rybička, stříbrná lžička, královská žemlička. Až já se vdávat budu, všechny vás na svatbu pozvu, dám vám strojit na 9 mis, na 4 málo, na 5 nic, okna zatluču, dvéře zandám, s mým nejmilejším se za kamna schovám, nic vám nedám, to vám udělám. Jestli jsem se vám v něčem prořekla aneb něco nedořekla, v tom mně za zlé nemějte, tomu jsem se neučila, v těch školách jsem nebývala, až v těch školách bývat budu, budu umět něco víc, nebo dokonce nic. On vraný kůň hlavu s vysoka nese, když na něho moc naloží, taky někdy klesne. Taky já tak schopná dívka nejsem, abych se zalíbila všem. Alou, páni muzikanti, hrejte, až všechno řinčí." Nyní si družička vyskočí na stůl, na něm dupá, až je stůl od cvočků samý důlek, při tom se točí a zpívá: „Pane družbo! pojď pro mne na taneček, nebo na dva, bude-li ti libo!" Družba ji sesadí a otočí se s ní několikrát do kolečka. U nevěsty zůstanou jen ženy a panu družbovi nastává velká úloha, předati nevěstu ženichovi a nemá ji, musí si nevěstu od žen vykoupiti. Ptá se tedy družba žen, co na něm chtějí; některá chce zrcadlo, aby v něm byl vidět celý svět (to jim musí přinést lihovinu). Jiná zase chce 30 loket dlouhou jaternici (to je dlouhý provaz, kterým se utahuje seno na voze). Pak soudek bez obroučků, dvojí víno v něm (t. j. vejce). Kaši bez ohně vařenou (to jim musí přinésti med), dále hestdli (?) vlasatou (t. j. placka zelná). Zajíce, co po lopatě skáče (t. j. koláč). Šváby bez noh (to jsou suché švestky). Kobylu bez střev (klapačka, co na ní len klapou), dále kunibala s devíti hlavami (to je bohatý bodlák). Potom chtějí strom s devaterým ovocem. To jim družba přinese stromek podobný stromku vánočnímu, jen že je místo smrčku stromek trnový, je ozdoben rozžatými svíčkami, ověšen ovocem a cukrovinkami, postaví ho na stůl a nakloní naproti nevěstě, ta si z něho vezme tři kousky, které se jí líbí, pak ním družba zatřese až vše s něho padá, ženy se o to chápou, která víc. Potom ještě chtějí na něm doubravník (hřib), který dvě léta roste, to je bochník chleba, ze 4 měřic pšeničné mouky, je v něm všechno koření, hrozinky, též dobré zadělání; ten chleba se musí dát péci na řešeto, na kterém čistí obilí, musí často bourat, dělat větší ústa do pece. Tomu chlebu se říká matčin chléb, proto že jej nevěstina matka přináší do toho statku. Družba jej přinese na stůl a všichni hosté se oň rozdělí. Nyní ještě chtějí stříbrný most, aby mohla nevěsta jíti přes stůl, ona sedí v rohu za stolem a všechny ženy kolem ní, to musí po stole nasázet stříbrné peníze a po tom mostě z těch peněz nevěsta přejde stůl od jednoho rohu na druhou stranu. Družba ji sesadí a odvede ji do komory, tam jí ženy sundají čepení s hlavy a dají jí čepec, ona jej třikrát shodí s hlavy (aby prý jí seděly dobře slepice), po čtvrté teprve si jej nechá a ženy zpívají:

Družba jde pro nevěstu s hudbou, přivede ji k ženichovi. Ten se s ní otočí několikrát do kola, pak ji vezme za ruku a jde s ní a se všemi hostmi do hospody a tam tančí do libosti.

V sobotu po svatbě se pečou zase koláče, nevěsta je roznáší a zve přátele po ženichově straně na neděli na přátelský oběd.