Předchozí 0526 Následující
str. 523
158—165) Popis sošky hliněné, nalezené v mohyle u Kličevce v Srbsku dle článku M. Valtroviče. Srovnává se s podobnými soškami cyperskými, řeckými, soškami z Gemeinlebarnu, figurami na popelnicích oedenburských, hlavně na základě oděvu. — L. Bella a Dr. Otto Müller. „Praebistorische Funde in der Umgebung von Oedenburg in Ungarn" (strana 166). Zpráva o velmi důležitých pohřebištích z doby hallstattské a ténské na Burgstallu a Warisch-bergu a jiných menších blíže Oedenburgu. V nálezu vynikají hlavně figurálně ozdobené nádoby.    N.

Wisła, redaktor dr J. Karłowic z, 1892, 1. Dotekli jsme se toho již v prvním svém oznámení o vydávání „Č. L.", že varšavská „Wisła" je znamenitý, vzorně pořádaný časopis lidovědný. Jako všechny ročníky předchozí byly znamenitě řízeny, tak i nově zahájený ročník slibně svou dráhu další razí. Z. Gloger podává nevelikou ale zajímavou studii „W dolinie Biebrzy". Stan. Ciszewski pokračuje v důkladném přehledu historicko - bibliografickém „Folklorystyka chonvacko-serbska". Známý znalec literatury české, prof. Bron. Grabowski rozepisuje se široce v článku „Podání o związkach między najbliżsym rodzeństwem" především o látce: Syn i matka, obíraje se hlavně historií Edipovou. Je to studie, sestavená methodou přirovnavací; také staročeské verse autor si všímal (str. 66—67). V. Matlakowski. „Oracja czyli zaproszenie na wesele na Kujawach". K. Kleczkowski. „Etnologia i estetyka". Pěknou studii o hadu v polském podání (Wąż w mowie, pojęciach i praktykach ludu naszego) napsal Er. Majewski. — Bron. Dembowski. „Bajki według opowiadania J. Sabały Krzeptowskiego z Kościelisk". Toep-penovu knihu "Aberglauben aus Masuren" překládá E. Pi1tzówna — Z. Wasilewski začíná rozpravu „Przyczynek do etnografiji Krakowiaków". — Dr. Nadmorski píše monografii „Kaszuby i Kociewie". — Ve směsi o léčebnictví lidovém, pěkné obrázky chat polských, o sobótce a podobné. — V části kritické uvažuje dr. Karłowicz o Máchalově Nákresu slovanského bájesloví Ku posudku velice chvalnému připojuje Kavłowicz výklad, že stanovisko, jak bývají psány mythologie, není správné. Objevuje-li se některý zjev bájeslovný u jednoho plemene slovanského, není to důkaz o všeslovanskosti téhož zjevu. Není správné vykládati bytosti bájeslovné zosobněním zjevů přírodních, jako to činil Afanasjev a jiní. Methoda ta pozbyla u moderních badatelů důvěry. Svoje credo napovídá zasloužilý polský učenec těmito slovy: „Zdawałoby się mnie, że jak w bjologji, tak i w tej nauce (mythologii), trzebaby wydzielić pewne stałe a konieczne szeregi pojęć, a więc i faktów. Trzebaby rozpoczynać od fizjologji wierzenia wogóle, a potym dopiero mówić o klasyfikacji tworów mitycznych i opisywać je szczegółowo". O tom stanovisku že napíše obšírnou, soustavnou rozpravu. — Vím ze zkušenosti, že má dr. Karłowicz velikou sílu materiálu přichystaného pro studium bájeslovné. Na rozpravu se upřímně těšíme.    Zbt.



Předchozí   Následující