str. 522
1751 mm.) — Dr. Čiro Truhelka „Prehistorické graadine u Glasincu" (str. 306—315) — B Stratimirovič. „Opis polja Glasinca" (str. 323 až 334. Oba články popisují nejdůležitější archaeologické místo v Bosně a jeho okolí. — Týž. „Sa Glasinca" (str. 338—349). Popis několika hradišť a mohyl. — Dr. Mavro Hoernes. „Arheološka študije u Bošni" (str. 350—368). Popis řady nalezišť bosenských. — V.Radimský. „Visoravan ßakitno n Hercego-vini" (str. 413—J24). Více hradišť. Pohřebiště u Zagradini, padající z části do hallstattské, z části do tenské doby, — Fr. Fiala. „Predistorijska istraži-vanja na Sobunaru kod Sarajeva u godini 1891" (str. 424—431). — V. Ra-dimský. podává nakonec archaeologickou topografii poříčí řeky Sany v Bosně (strana 431—445). — Na více místech ročníku roztroušeny jsou lidové zkazky sebrané J. Zovkem. V.
Bulletino di paletnologia italiana, fondato da G Chierici. L. Pigorini e P. Strobel, diretto da L. Pigorini e P. Strobel. Serie II. Torno VII. N. 1—12. Parma, 1891. Cena 7 lir. Obsahuje: A. Parazzi. „Stazione dei Lagazzi tra Vho e S Lorenzo Guazzone" (strana 1 —34). U této stanice (prov. Cremona) přišlo se na zbytky kolové stavby jezerní z doby kamenné a z přechodu do bronzové. Popis je velmi důkladný, zbytky vegetální určeny drem. L. Binnou, živočišné P. Strobelem. Stanice velmi se podobá stanici demortské (Man-tova). — P. Castelfranco „Tombe di Monza dell' eta del bronzo" (strana 34—47). Pohřebiště popelnic, náležející obyvatelům kolových staveb západo-italských s chudými milodary bronzovými. — P. Orsi. „La necropole sicula di Melilli" (strana 53 až 76) - F. Ruffoni. „La torbiera di Iseo, prov. di Brescia" (str. 76 — 90). — G. Amerano. „Dei vasi colorati e dipinti delle caverue del Finale" (str. 91—103). Velmi zajímavé nálezy malovaných nádob v ligurské jeskyni „dell' acqua" z doby neolithické. — Bel1ucci uveřejňuje kvestionář k práci o kamenných mlatech italských (str. 104). — G. Basile a P. Orsi podávají zprávy o nových nálezech sicilských (strana 109 až 13!)|. — L. Pigorini o hrobech obyvatelů terramar parmských (strana 139—146). Důležitý je dále článek G. Sergiho o 7 předhistorických lebkách sicilských z doby neolitliické (str. 157—172). Pocházejí z pohřebiště u Castellucia blíže Syrakus, a Sergi třídí je na 2 typy, oba dlouhé nebo střední, druhý lišící se od prvého hlavně nízkostí. Měřeny jsou dle zvláštní methody Sergiovy. Hromadění různých znaků v jedno slovo jest však nepěkné Tak prvý typ zove Sergi „eucampilocefalo eurimetoposo", druhý „isobaticameplaticefalo" ! Lebky náležely Siculům, větvi ligurské. Tato nebyla brachycefalní, jak soudí na základě ne-dostatečného materiálu Niccollucci a jiní. — M. Leicht. „Tombe preromane presso Cividale (Udine) (str. 172 —174). — P. Orsi. „Sulla fibula a Micene e nelle terramare" (str. 174—177) Sponky primitivní obou těchto nalezišť jsou si velmi podobny a ukazují na současnost i příbuznost. N.
Mittheilungen der anthropologischen Gesellschaft in Wien. XXI. Band. 4—6. sešit. Ročník 1891. — Dr. Wilhelm Hein „Die Todtenbretter im Böhmerwalde" (str. 85—100). V německých končinách Šumavy jest zvykem klásti mrtvé na prkna, která se po pohřbení postaví na hrobě, často se omalují a opatří nahoře příslušným votivníni nápisem. Některá jsou velmi bohatě ozdobena malbou i vyřezáváním, jiná jsou zcela prostá. — Dr. R.Moeringer „Studien zur germanischen Volkskunde. Das Bauernhaus und dessen Einrichtung" (strana 101 až 152). Velmi důkladný popis selských domů z Alt-Aussee s množstvím obrázkův a plánů, — Dr. M. Hoernes. „Eine praehistorische "Thonfignr aus Serbien und die Aufäuge der Thonplastik in Mitteleuropa" (str.
|
|
