str. 521
čování z ročníku předešlého. Článek dosud neukončen. Obsahuje historickou stať o Markomanech a Kvadech, pak svědectví archaeologická o někdejším osídlení Čech, která tvořiti budou po dlouhé době zase první pokus celkového obrazu archaeologie země české. Dosud pojednáno bylo o starších hrobech s kostrami v Čechách, hlavně skrčenými, při čemž ukázáno bylo i na analogie cizí, o kamenných mohylách v střední Evropě a o hrobech s kostrami z doby ténské v Čechách. Věcný rozbor důležitého tohoto článku ponecháme si na dobu, až bude ukončen. — Fr. Dvorský. „Některé zprávy k historii archaeologie (v Čechách)" (str. 285—288). — J. K. Hraše. „Nálezy ve tvrzce Batňovické u Úpice" (str. 287—292). — J. Honza. „Žárové hroby u Měníka" (str. 291 až 298). Doplněk ku článku z ročníku minulého. Dr. J. Píč. „Retrospektivní výstava I. Praehistorické oddělení" (str. 317—326). — J. K. Hraše. „Před-historický hrad náchodský" str. 341—344, 465—468). — Klím. Čermák. „Zdobné nádoby zvoncovité nalezené v Čáslavi" (str. 343—350). Náležejí konci neolithu a počátkům doby kovové. — Dr. J. L. Píč. „Archaeologický výzkum ve středních Čechách, který r. 1889—1891 společnou prací podnikli J. Hellich, dr. J. Píč, Václav Požarecký a J. Vaněk" (str. 353—412). Rozsáhlý a bohatý článek obsahuje předně popis 30 starých hradišť na středním Polabí, doplněný téměř úplným výčtem ostatních hradišt v Čechách nalezených a mapkou jejich rozložení. Následují výsledky bádání v jeskyni „Turecké maštale" pod Tetínem nad Berounkou, naplněné nánosy diluvialními, na povrchu pak pozdní vrstvou kulturní, a delší článek o nově objevených „kulturních jamách" v Čechách, z nichž nejzajímavější je nález radimský se skrčenými kostrami původně sedícími, článek končí zprávou o nové řadě pohřebišt se skrčenými kostrami, o kteréžto důležité skupině nalezišť v Čechách byl před tím dr. Matiegka v „Českém Lidu" důkladně pojednal. — Josef Smolík. „Hroby se skrčenými kostrami ve Zvoleňovsi" (str. 411—432). Srv. zprávu Kl. Čermáka v „Českém Lidu" I., str.193. N.
Glasnik zemaljskog muzeja u Bośni i Hercegovini. Urednik Kosta Hörmann. Godina 1891. Knjiga I. —IV. Sarajevo.
Tento nedávno založený časopis, vydávaný správou zemského musea v Sarajevě, vychází čtyřikráte do roka v objemných, hojně illustrovaných sešitech. Obsah jeho je velmi rozmanitý. Asi po způsobu našeho „časopisu musea olomúckého" věnován jest nejen archaeologii, epigrafii římské i slovanské, dějinám umění v Bosně vůbec, folkloristice, ale i anthropologii a přírodovědeckému zkoumání; zejména zoologické a meteorologické články hojně se vyskytují. V ročníku minulém z článků v obory „Č. L." spadajících důležitější jsou následující: V. Radimský. „Bišće-polje kod Mostara". Arheološka študija (str. 159—192). Archaeologicko-topografický popis kraje jižně od Mostaru se rozkládajícího, plného starožitností. Nejvíce zajímají žárová pohřebiště u Hodbini z dob pozdějších a tamže nalezené kostry z doby římské. — Marchesetti. „Od Spljeta do Sarajeva" (str. 246—251). Archaeologický popis. — V. Radimský. „Rimska utvrda na Crkvenici i kastrum kod Doboja" (str. 251 až 262). Římský val na starém hradišti Nalezly se i kamenné mlaty. — Dr. L.
Glück. „Rezultati tjelesnog mjerenja 140 bosansko-hercagovačkih vojnika" (str. 263—274). Vlasy plavé, tmavé a černé byly v poměru 18.6% : 67.1% : 14.3%. Weissbach našel větší náklonnost k tmavosti (srv. „Český Lid" I., strana 85). Barva duhovky vykazovala následující poměr světlé barvy ku plavé a tmavé: 33-5% : 15 7% : 50 8%. Délkový index hlavy překvapuje tak, že vyskytá se otázka, bylo-li správně měřeno u Weissbacha, jenž dle měření Himmelových našel střední index 87.2, či zde: Glück našel jen 76.9 a v celku s 17% do-lichocefalů a 52% mesocefalů! Střední výše těla nalezena 1747 mm. (Weissbach.
|
|
