Novějšími výzkumy*) byla arci postavena pravděpodobná theorie, dle níž se Slované původně tělesně nelišili od německých kmenů, dle níž byli podobně dlouholebí, měli podobné dlouhý obličej, světlé vlasy a oči, že ale oním tmavým krátkolebým typem, buď později z Asie přistěhovaným,**) buď od pradávna v střední Evropě usedlým***) byli dříve zasáhnuti a křížením s ním pozměněni tak, že sami pak nově převzaté charaktery dále rozšiřovati pomáhali. Nepopíraje, že se však kromě těchto dvou typů v praehistorii Evropy ještě jiné, na př. dlouholebci s nízkým obličejem mohli objeviti a také objevili, stavím nyní prosté otázku, dají-li se ony dva právě zmíněné prvotné typy, tedy typy vyznačené summou jistých charakterů a ne pouze jedním znakem u nás dokázati, a zachovaly-li své základní vlastnosti přes několikeré křížení, slovem, vyznamenávají-li se dlouholebí lidé u nás častěji také delším obličejem, světlejšími vlasy a očima, naproti tomu krátkolebí, převahou nižším obličejem, tmavými vlasy a tmavýma očima. Jedna vlastnost — dlouholebost — ovšem již v našem materiálu docela zmizela, anebo vystupuje jenom v počtu nepatrném. Následkem toho můžeme pouze relativně souditi, a budeme jednoduše poněkud delší hlavy rozeznávati od rozhodně krátkých.

Nejprve jsem srovnal indexy hlavy s indexy obličejovými a roztřídil jsem v tabulce VII. jedny dle druhých; vidíme však, že kulmi-nační body indexů délkových, které mají stejný index obličejový, neliší se mnoho od sebe a že se (podobně jako na tabulce I.) pohybují mezi 84 a 88. Obráceně kupí se indexy obličejové, které mají týž index délkový, kolem čísel 76 až 82 (podobně jako na tab. II.). Toto porovnání nepodává tedy v žádném směru nových výsledků.

Tabulka VIII. poskytuje nám nahoře přehled roztřídění žáků dle indexů hlavy a dle barvy vlasů. Hoši s nejsvětlejšími vlasy kupí se kolem čísla 86, s nejtemnějšími vlasy kol 88, obě střední skupiny tvoří jaksi přechod.