Žáků se světlým typem a s indexem 71 — 79 jest 45.2%, s ind. 80—88 jest 54.8%, žáků s tmavým typem a s ind. 71—79 jest 51.1%, s ind. 80—88 pouze 48.9%; a obráceně vykazuje z 38 žáků s ind. 76—79 v celku pouze 36.9% světlý, 63.1% tmavý typ, z 40 žáků s ind. 80 – 88 pak 42.5% první a 57.5% druhý typ. Hoši se světlým typem mívají poměrně častěji než ony s tmavým typem krátký obličej a obráceně.

Toť jediné faktum, které by svědčilo proti tomu, že k světlému typu patří také vysoký obličej, k tmavému typu nízký obličej. Avšak proti tomuto se dá namítnouti, že jednak byly hranice mezi dlouhými a krátkými lebkami, mezi vysokým a nízkým obličejem snad příliš samovolně zvoleny, jednak materiál, na němž bylo pracováno, totiž nedospělé děti, pro nevyvinutost obličeje nelze bráti dobře v úvahu tam, kde se jedná o typ dospělý.

Ostatní znaky by dosvědčovaly, že jsme oprávněni, s pojmem krátkolebosti spojovati ještě jiné znaky, jako nízký obličej, tmavé vlasy a oči a obráceně s dlouholebým typem vysoký obličej, světlé vlasy a světlé oči. *)

Jako v jazycích vůbec, i v dialektech často nastává změna významu rozšiřováním nebo zužováním rozsahu významového, čímž ovšem na druhé straně povstává schudnutí neb obohacení obsahu. Někdy, když pro týž pojem utvořilo se více výrazů, předchází se nadbytku řeči tím, že se významy různí. Jeden člen spo-