lečnosti spojuje jistý výraz s tím, jiný s oním významem. To pak se v jistém kruhu společnosti ustaluje užíváním. Tak na př. diblík (= malý ďábel) znamená u nás skřítka; semeno nebo semínko znamená specielně semeno jetelové nebo lněné ; vosrdim rozumějí se všecky vnitřnosti hrudní; prase se paří (rozumí se tím celý pochod od zabíjení až do dělání jitrnic); je široká (měchatá) jen o těhotné, budou tam brzy kolíbat, vona musí mít dobrej pokrm (mléko kojící matky; jinak místo spisovného pokrm říká se vždy jídlo); zdrží po vršek (u sněhu). Pro krávy je ch1íu, pro koně maštel, stáj pro hospodářská nářadí. Hoch má svou holku vo muzice províst (tančit s ní). Vyh1ídat si kachny; ptáci pelichají, ssavci 1í-nají. Kladou se do Oujezda (= pochovávají); proudala si vejměnek (= vdáním ztratila); nepohodnout se = pohádati se, na někoho se uctit (spolehnouti); clít někomu (původní význam = clo platiti) = stále dávat. V ohryzek = též ovoce vůbec s p?í-hanou nebo bagatelisováním; žvanec též tak o jídle. Která hospodyně málo dojí, jen cvrká, má malý dojánky (dojan); sotva ten k1út mlíka sežene. Ta tam do vánoc nevybude (= nedoslouží), du podbejt (= na návštěvu). Štola (drainage) má moc crku. Zhebnout = umříti v potupném smyslu; zhebat = stonat (kořen jako v hynu). Mají to tam vydrhnutý (= umyté, vyčištěné). Mladá rybka sluje štíhle (nadávkou též o slabém člověku). Padá rez, když řídce prší a při tom svítí slunce. Šel si pro slovo (= svolení k sňatku); už je bóži (spí, je opilý); udělá si kulánek chleba (= bochníček); pomazánku (másla menší podlouhlý tvar); v o poznáni, vo znáninko (== vo chlup). Pámbu zapokojuje větry. Hlučnej trh (ten týden před vánocemi). Poudal to do vobce (= veřejně, přede všemi v domě). Budou tam mít rodinu (dítě); můra je každý motýl; též v pověře: chodí na mě můra; přezdívkou: to je můra (nešika nerudná); je vrh1ej po tátoji; nemůže se zni-knout (kdo je na holičkách). Zejména ustaluje se slovo o jistých pochodech při práci ve významu specielním, ale vedle toho užívá se ho také v jiných případech v širším významu. Tak na př. při prádle označují takto jednotlivé fase: prádlo se nejdříve namočí; pak se vymáchá, vodeprává; máchá (je-li voda tvrdá dělá se luh; voda špinavá sluje lužiny), pak se myd1í (nebo pere), vaří, škrobí a konečně věší. Stáčet vobilí — poslední čištění na sítě. Zelí se klestí, krouží na kružadlech; chleba se válí, vlaží, sází atd. Více příkladů podáme při jednotlivých pracích. Jednotlivé druhy se dopodrobna specialisují; v peřinách na př. podle objemu říká se: devitnice (t. j. cejcha i sypka jsou z devíti loket plátna), sedmice, polštář, pelouše; svrchnice, spodnice; pápernice (nacpaná jen páperkama). Hrnec, ve kterém se jídá káva, sluje kafáček, kterým se vybírá voda z me-dence, medenčák; nádoba pro mléko vokrouhlík; do které