delností nápadně se různily od obyčejných odpadkových jam. I neváhal jsem strhnouti další vrstvu, načež se mi na průřezu objevil obraz přepěkně zachovalé pekárny, jejíž obrysy velmi názorně poučovaly nás o jejím primitivním zařízení. Jest to jáma 2.70 m. dlouhá, pod humusovitou hlinou 1.06 m. vyhloubená, na dně srovnaná a vymazaná v rovnou plochu, kteráž jest na 1 dcm. do hloubky cihlovitě do červena vypálena. Levá její strana ku západu směřující prohloubena je v délce 0.52 m. na způsob klenutí, uvnitř 3.5 dcm. vysokého, jehož otvor měří ve světle 2.6 dcm. Sklípek tento spojen byl s povrchem čtyřmi komínky, z nichž tři po stranách, čtvrtý nahoře klenutí s povrchem spojoval. Úzké ty průchody, kudy kouř odcházel, při prokopávání nalezeny humusovitou hlinou zasypány, částečně kouřem očazeny a sazemi zaneseny. Aby se chléb mohl pohodlně do pece sázeti, učiněna na opačném konci spodní plochy jáma 5.7 dcm. dlouhá, 4 dcm. široká, jakých dosud používáme při našich pekárnách a jimž hospodyně říkají peklo. Dnes ku stěně, v níž zajímavou tuto památku jsem zjistil, přistavěna jest kolna, do níž se ukládají nepálené cihly a tím se stalo, že jest doposud zachována. — K vůli úplnosti dlužno se zmíniti i o ostatních starožitnostech, které zde ještě byly nalezeny. Kostěný nástroj vykopán pouze jediný; jest to ulna ze psa, na svém konci v tupou špici vyhlazená, dále břidlicový brousek nepravidelného tvaru, na němž nějaký ostrý předmět — patrně kovový, byl broušen. Zbytky nádob přináležely dvěma druhům, z nichž starší jsou tlustostěnné okraje velikých hrnců, zdobené na břiše úzkými nalepenými pasy, do nichž jsou důlky vtlačeny. Jediná toliko jest z větší části zachovalá; vyznačuje se tvarem seříznuté koule se dnem zakulaceným, na obvodě opatřena 8 pupíky ve dvou řadách pod sebou střídavě umístěnými. Lepšího spracování byl toliko jediný tenkostěnný střípek, ornamentovaný pásem teček jdoucích rovnoběžně s okrajem, z něhož vycházely jiné podobně utvořené pasy šikmé. Pozůstatky nádob již na kruhu točených, zdobeny jsou známou vlnicí, vyrytými důlky a p.; dno jiné označeno vtlačeninou na způsob peníze. Jelikož střepiny obojího druhu hrnčířství nalézaly se ve přímém sousedství ve vrstvách neporušených, často i v jedné odpadkové jámě, myslím, že přináležejí všechny starožitnosti telnické obyvatelům jedněm, kteří tu nepřetržitě sídleli v jakési době přechodní, kdy znali již kruh hrnčířský, nicméně ještě před nedávném vyráběli nádoby prosté ve volné ruce.*) Nálezy tyto možno přibližně položiti do stejného stáří s důležitými nálezy líšeňskými. **) Neméně