na 50 při strhování stěn. Jámy pod černou humusovitou vrstvou, 50—60 cm. mocnou uložené mají známou podobu kotlovitou. Nahoře měla jedna průměr 0.78 m., zasahovala do hloubky 2.08, ke spodu se na 1.24 m. rozšiřujíc (obr. 1.), druhý vzor (obr. 2.) má podobu sříznuté koule 1.22 hluboké, l.05 široké při vrchním okraji na 0.95 m. stažené. Již na první pohled lišily se tyto odpadkové prohlubeniny od diluviální žlutky, ve kteréž jsou vyhloubeny. Obsahovaly různé starožitnosti, hlavně střepiny, kosti z krávy, prasete, psa, kteréžto předměty byly sem patrně naházeny beze všeho ladu. Toliko jedno kotlisko jevilo jakousi pravidelnost; na dně jeho ležel veliký rozbitý žernov, po jedné straně patrně obroušený, na němž a kolem něhož hojně nalezeno roztroušené zrní pšeničné na uhel spálené, sypkou hlinou promíchané a kamenný klínek 10 cm. dlouhý, 3 – 4 cm. široký, přiostřený, taktéž ohněm valně porušený. Pšenice jest krásného plného zrna, a tvarem svým i velikostí vyrovná se i našim nejpěknějším domácím druhům. Jiná jáma objevila se býti hrobem, jehož obsah, bohužel, nalezl jsem již v troskách. Byla taktéž kotlovité podoby, jak číslo 2. ukazuje, a obsahovala dle výpovědí dělníků na dně spálenisko, na němž ležela na pravém boku, poněkud ve skrčené poloze lidská kostra, mající u sebe dva „hromové kameny", před břichem pak velkou nádobu křidélkou přikrytou. Při své návštěvě nalezl jsem ještě mnohé částky kostry, hlavně přelomené hnáty, obratle, částice z lebky, dále střepiny nádoby ve volné ruce vyráběné a jeden hromový kámen, kdežto druhého velmi krásného užil dělník na obtahování břitvy. Hromové kameny, jak lid na Moravě kamenné zbraně nazývá, měly tyto rozměry: Zlomek mlatu 8 cm. dlouhý, 4 cm. široký s ostřím 3 cm. vysokým, byl vybroušen ze šedé vrstevnaté břidlice. Sekerka 11 cm. dlouhá, při jednom konci 2 5 cm., při druhém 4 cm. široká, s krásně zachovalým obloukovitým ostřím, byla velmi dovedně vybroušena a vyleštěna ze tvrdého, tmavozeleného hadce. Z nálezu toho vidno, že obyvatelé této zaniklé předhistorické osady nepochovávali svých zemře1ých na společné hřbitovy, nýbrž kladli je prostě do jam vyhloubených v sousedství své chýše.*) Podobné objevy nalézají se i na jiných místech vlasti naší. Zajímavým však stalo se naleziště telnické ještě odkrytím předhistorické pekárny, jakáž, pokud mi z literatury známo, nikde jinde doposud nalezena nebyla, a kteráž nám částečně osvětluje novou stránku kulturní z života našich předkův. (Obr. 3.) Při trhání levé hliněné stěny, kde pozemek majetníka cihelny na vlastnictví severní dráhy hraničil, pozoroval jsem zvláštní tmavé skvrny, kteréž svojí nepravi-