Zprávy archaeologické.

* Předhistorické nálezy telnické na Moravě. Pahorkatina

českomoravská východně hlavního města družné Moravy posledními svými výběžky znenáhla přechází v úrodné kraje jihomoravské a žírnou Hanu. Při úpatí takovém, asi 10 km. od Brna směrem jihovýchodním, na staré cestě z Moravy do Uher vedoucí, rozložena jest malá dědinka Telnice. Protékána jsouc nepatrným potůčkem „Zlatým", leží vesnice po levém jeho břehu na úrodné rovince, ohraničené nepatrnými vyvýšeninami, složenými z hlinitých, písčitých nebo štěrkovitých vrstev diluviálních nánosův a náplav v sousedství blízkém osady Sokolnic, od níž jest odříznuta násypem trati severní dráhy císaře Ferdinanda. Zkoumaje krajinu zdejší po stránce archaeologické odkryl jsem zde dne 3. září 1883 četné kulturní vrstvy, z nichž tu onde kosť neb střepina z nádob i na povrchu se objevovala. Usazeniny proříznuty jsou třemi hliníky, z nichž dva jsou pro naše badání zvláště důležity. Jedna cihelna nalézá se těsně při východní straně Telnice, a obsahuje mocná ložiska popelu a spálené hlíny, které často hnízdovitě do země zasahujíce, obsahují střepiny z nádob vesměs ve volné ruce vyráběných, tuhou leskle vyleštěných, které však od lidí neznalých stranou bývají pohozeny; druhá cihelna, Králova, pošinuta jest poněkud od obce na sever a obsahovala nálezy sporé sice, ale tak zajímavé, že se staly předmětem mého téměř desetiletého pozorování. Již při stavění náspu železniční trati odkryto mnoho předmětů starožitných, jichž většina jest do materiálu zasypána. Teprve po roce 1883 všímali sobě dělníci obsahu popelových jam, jichž bylo odkryto