Z národopisných studií o Valašsku.

Hlavní výživou obyvatelstva valašského je polní hospodářství; menší část obyvatel živí se řemesly, obchodem a průmyslem.

Polnosti v rovinách při Bečvě a jejích některých přítocích jsou celkem úrodný, ač jsou na větším ještě díle vystaveny v šanc častým povodním. Seje a daří se hlavně rež, žito, ječmen, oves a pohanka, méně lnu, a konopi. Ale pro některé obce jsou hlavní stravou zemáky a zelí, a to zvláště tam, kde mají polnosti většinou na kopcích a stráních horských; obilí mívají obyčejně do nového roku již stráveno. Žně jsou na horních dědinách Vsacka a Rožnovska o 2—3 neděle později.

Stromoví je hojnost, zvláště na pasekách. Pěstují se nejvíce trnky, hrušky a jabloně.

Dobytek se chová nejvíce hovězí a ovčí. Kravami nebo volky obdělává rolník své pole a vykonává s nimi vůbec všecky práce. Koní je nejvíce kolem Valaš. Meziříčí, v nejúrodnějším to místě Valašska. Ovce chovají se zvláště na Rožnovsku a na hořejším Vsacku. Druhdy bylo ovčáctví všeobecně rozšířeno.

Včelařství někdy u nás velmi pěstované provozuje se nyní toliko od zvláštních milovníků, zejména na pasekách. — Zahradnictví provozuje se v Krasně a Lešné u Valaš. Meziříčí. — Lesní hospodářství je na Vsacku a Rožnovsku. Lesy jsou jehličnaté a bukové, jež se zužitkují buď k palivu nebo stavivu a průmyslu.

Řemesla v naší době poklesla. Hojná jsou posud zvláště ševcovské a krejčovské. Soukennictví zadaly továrny smrtelnou ránu. V Rožnově kvetlo druhdy plátenictví.

Obchod byl od jakživa čilý; provozoval se nejvíce s Uhrami, Rakousy a krajinami na Moravě položenými. Vedl a vede se posud se suknem, obuví, dřevem, šindelem, křiváky a noži, s ovocem, dobytkem, máslem, brynzou, vejci a kožemi. V Rožnově vyrábí se mušelín. Největší obchod dřívím provozuje firma „Bratří Bubelův,, a „Bratří Eislerů" na Vsetíně. Obchod a průmysl zvelebil se zvláště vystavěním dráhy železné z Hranic na Vsetín (1885) a tratí Kojetín—Bílsko (1888), jež se dotýká měst Val. Meziříčí (Krasna) a Frenštátu. Nicméně chudší dřevaři sbíjejí ještě posud z jara nebo na podzim, když se rozvodní Bečva, prkna a fošny ve vory čili „pltě", plujíce s nimi na Moravu, kdež je na Hané nebo na Slovácích prodávají nebo skládají.