str. 580
plochy několika jednoduchými barvami, tak nejvíce červenou, zelenou a modrou.
Tvary ozdob jsou primitivní; kde se jedná o úpravu čelného listu anebo agrafy počátečné či končící použilo se nepochopených několika tvarů, pochodících ze známosti ornamentu barokního, k nimž připojilo se několik snítek a úponků rostlinných a květinových, ovšem plošně myšlených. Tu a tam troufal si písař užiti i forem živočišných a konečně i tvary lidského těla a figurkami svatých chtěl obsah textu znázorniti a dílu svému zvláštní ozdoby dodati, jen že ovšem bez výsledku. Nejlépe se písaři dařilo s kvítky, které po starém způsobu, ani nevěda stilisoval a v plochy neb ukončení vyvíjel. Tam je podoba moravské a české práce největší, jinak se ovšem kancionál tu uvedený nedá nijak s lepšími moravskými porovnati. J. Koula.
Již předem bylo by možná se domnívati a dohadovati při prohlížení pěkných obrázků z kancionálů literátských sborů na Moravě v publikaci muzea olomuckého, že také u nás v Čechách chudší sbory literátské mívaly kancionály podobně vyzdobené podle zámožnosti. Obrovské kancionály, zlatem třpytící a zářící skvoucími barvami, jaké vídali návštěvníci retrospektivní výstavy, nemohli si poříditi literáti chudí, nuzní zpěváci na choru kdesi ve vísce odlehlé. Vzniká sama sebou domněnka, že jako na Moravě a na Slovensku, tak i u nás mívali zpěváci po vesnicích českých svoje kancionály vyzdobené prostě ornamentikou, urobenou podle vkusu lidového rukou neumělého umělce samouka. Pravda domněnky této potvrzena je nade vši pochybu kan-
|
