Předchozí 0600 Následující
str. 597

(Č. M. Ol. 1889 p 82). Čelakovský Fr. L. Jména měsíců slovanská a česká zvláště (Č. Č. M. 1849 p. 133). Erben K. J. Selský otčenáš (Lumír 186l I. p. 373). Herben J. Na dolnorakouském pomezí (Světozor 1882 p. 554). Týž Moravské obrázky (v Praze 1889). Týž. Rohožkáři (Kalendář Ústřední Matice školské 1887 p. 45). Týž. V taberně (Zl. Praha 188t p 238). Máchal H. O křížích rázu cyrillo-methodějského v Čechách a v Lužici (Zlatá Praha 1885 p. 163, 175). Týž. O křížích cyrillo-methodějských (Český Jih XI. č. 4). Nevr1a J. Počítací známky (Č. M. Ol. 1887 p. 36). Prásek V. Žezlo, prut, hól, palice, bulava (Komenský 1882 p. 13). S1avia. Navedení pro sběratele národních pověstí atd. (v Praze 1879). Sobotka P r. Červeň (Světozor 1879 p. 559). Týž. Slovo a báj (Lumír 1873 p. 138). Soukup J. Z historie prstenu (Ruch 1886 p. 255). Stránecká Fr. Boží muka (Č. M. Ol. 1886 p. 90). Václavek M. Ku počítacím známkám (Č. M. Ol. 1887 p. 125). Voráček J. A. Slovanský týden (Slovanský Sborník 1884 p. 565). W. Sedlský otčenáš (Obrazy života 1861 p. 330). Zíbrt Dr. Č. Boží muka (Světozor 1888 p. 480). T ý ž. O folkloru a jeho literatuře (Příloha k Národním Listům 1889 č. 93). Týž. Němci o Krakonošovi (Národní Listy 1889 č. 28). Týž. O kejklířích u starých Čechů (Světozor 1888 p. 603). Od autorů neznámých. Křestná jména obecného lido u nás (Světozor 1876 p. 111). Hej-kadlo (Světozor 1875 p. 596). Hraničně kopce (Světozor 1880 p. 443). Jak lid náš krejčí a ševce charakterisuje (Lumír 1863 II. p. 976).

Slavnostní pokrmy a obřady moravských Horňáků.*)

Sebral M. Béňa.

A. Krštění a úvod.

Když se dítě pokřtilo, bylo t. zv. krštění (křest), t. j. hostina, ku které se pozvala celá širší i vzdálenější, mnohdy velmi rozvětvená rodina. Jedly se makové neb sýrem (tvarohem) nadívané vdolky, vdolečky, buchetky a nirváně. Tento zvláštní druh pečiva, zvláště v obou Blatnicích velmi oblíbený, dělá se z přesného těsta rozváleného na tenko jako na łokse (nudle). Těsto se pak pořeže na dlouhé pruhy (řeménky), které se potom v rukou natřásají a pomrví (odtud mrváně). Nyní hodí se na vřelé masné a smaží, asi podobně jako koblihy. Jinde na Moravě známo pečivo toto aneb alespoň velmi podobné pode jménem „boží milosti".

Vlastní hostina při „krštění" šla tímto pořadem: Napřed byla polévka lokšová (nudlová), potom maso s chrenem, t. j. sladkou kře-


*) Mé pojednání vztahuje se nejvíce na osady v okolí Velké a Hluku, mě-stysů horňáckých, kdež jsem měl příležitost nejlépe lid a jeho zvláštnosti poznati.

Předchozí   Následující