str. 203
pod záštitou hesla o moderní kultuře. Zajímavý jest další článek o chlebu v názorech, obyčejích a pověrách našeho lidu. Doplňuje spisek J. Košťála o téže látce. Jednotlivé' zprávy, obyčeje a pověry možná přirovnávati a vysvětlovati ze spisu Sumcovova „????? ?? ???????? ? ??????", Charkov, 1885 a téhož „Starodawne sposoby przyrządzania chleba", Varšava (otisk z „Wisły"), 1890. Pod názvem „Lidé věďomci" zahrnul spisovatel zkazky lidové o čarodějích a čarodějnicích, o bažcích a bohyních (pomáhají od kouzel a čárův),
0 zaklínačích mračen, o hotaři (polním blídači), o střelci vědomcí (za německý název „Freischiitz"), o škůdcích, o katovském a rasovském, o zloději. Důkladná jest studie „O domácím lékařství lidu moravského" (léky a zažehnavadla, leko-vadla proti úrokům, vředu, koltúnu, nádce, střílům, souchotám, úbytím, újmům, hostci, zimnicí, žloutenici, zbouřené matce, mdlobě, úrazu, Místům čili škrkavkám, kamenu, při bolesti břicha, očí, krku, zubů, proti ránám a boulím, opuchlinám, krticím, neštovicím, bradavici, lišeji, namné kosti atd.) „Pověry a zvyky lidu moravského při hospodářství" znají čtenářové č. Lidu z loňského ročníku. — Nová znamenitá kniha Bartošova oplývá opět hojným materiálem, sebraným pečlivě ze všech končin země moravské. Jsme vděčni spisovateli za to, že rozpravy, roztroušené po různých časopisech, každému snadno nepřístupných, vydává v knize pohromadě. Jak z obsahu vysvítá, týkají se různých stránek života českého Hdu na Moravě a budou vítány od historika kulturního
i od národopisce, jsouce spolehlivým zdrojem dalších studií. Bartoš vytknul si za svůj úkol prozkoumati život lidový na Moravě v přítomnosti nebo v letech nedávných pokud možná na základě přímého studia mezi lidem. Jsa vědom sobě cíle vytčeného, postupuje v této knize zase o kus cesty dále. Knihu vřele doporučujeme. Zbt.
Mat. Václavek. Valašská svatba. Její zvyky a obyčeje popisuje .. . V Telči, 1892, str. 82. Vkusně upravená knížka, věnovaná „Valašským pannám a mládencům" popisuje obřady, písně, zábavy a pověry lidu valašského o svatbě Václavek obírá se již delší dobu studiemi valašské lidovědy, jak svědčí řada prací tohoto druhu. V knížce, jež byla vhodně vydána ? výstavní slavnosti .na Vsetíně, obšírně líčí svatební obyčeje valašské slohem plynným, místy propleteným dialektem a úslovími valašskými. Knížka čte se pěkně a podává jasný, úplný obraz svatby valašské. Neradi jsme jen viděli, že spisovatel pomíjí docela mlčením důkladného spisku Fr. Bartoše, Moravská svatba v Praze, 1892, přijatého od kritiku českých i cizích se zaslouženou pochvalou jenž může býti vzorem, pokud se týče osnovy základní, roztřídění látky, spisům o svatbách v jednotlivých krajích. O valašské svatbě psal také Bartoš v Lidu a národu (2. vyd.) I. str. 77 a d. Nová knížka Václavkova vyčerpává dokonale, příslušnou látku a vítáme ji jako potěšitelný projev čilého ruchu národopisného, na Moravě, zejména také na Valašsku, kdež vedle jiných nemalou zásluhou spisovatele „Valašské svatby" vydařila se tak skvěle národopisná výstava valašská na Vsetíně, o níž podáváme zprávu jinde. Zbt.
Ed. Peck. Okresní hejtmanství Holešovské. V Holešově, 1892, str. XV a 247. Cena 1 zl. 60 kr. Povíme krátce hned na začátku, že kniba Pecková' jehož píli a svědomitost jsme již znali z prací lidovědných, je znamenitá, pozoruhodná monografie. Kniha jest tak uspořádána, že ve třech oddílech podle tří okresů soudních na místě prvním čteme o městu okresním a za ním seřaděny jsou všecky osady v pořádku abecedním. Vedle údajů statistických, vedle zprávy o církevních a hospodářských poměrech sestaveny jsou dějiny osady, při čemž spisovatel bedlivě si hleděl vedle událostí politických také rozvoje kulturního, na př. poměru poddanských (tuto jsou pěkné popisy různých dávek a robot), právních, cechovního života, starodáv-
|
|
