S 1 o v i n ? i honívají o masopustě na procházku zvíře, tak zv. „ruso". Jest upraveno z dřevěné hlavy s krkem, ovinuté zaječími koženii. Na hlavě má otěže a na hrdle zvonky. Připraví pak vůz se sedadlem pro dva muže, přestrojené za maškary, s puškou a šavlí. Před sedadlem je místo pro „ruso", t. j. některý muž drží v rukou onu hlavu zvířecí a vede si nepokojně; otáčí hlavou na všecky strany, přestrojení muži na sedadle jej krotí a pod.35) O jiné úpravě „ruso" bude dále pověděno.

V dokladech, jež pod čarou na vhodných místech uvozujeme, podány jsou zevrubnější zprávy o tom, že přestrojování za zvířata na lidové slavnosti zejména v čase vánočním a po vánocích není toliko obyčej německý a český, slovanský, nýbrž vůbec evropský. Znám je v Anglii, 36) rozšířen po Dánsku a Norvéžsku, po celé takořka Evropě, jak dokazuje příslušnými citáty přesvědčivě v poutavé studii svojí o koledě učenec ruský V e s e 1 o v s ? i j. 37) Pomíjíme přestrojování ve zvířata jiná,38) pátrajíce toliko, zda německé chození s koněm běloušem, lužické a české obchůzky s ? 1 i b n o u mají obdobu ve zvykosloví Slovanův ostatních. Mají. Pokusíme se aspoň několika doklady to ukázati.

Všímáme si nejdříve Jihoslovanů. V Dubrovníku chodila o masopustě maškara s koňskou hlavou, jež měla veliké zuby. Při tom mohla se huba otvírati a zavírati. Nyní již obyčej mizí. 39)

V Korutanech obcházívá mládež slovinská o masopustě s koněm běloušem, s hlavou upravenou z lněných látek, pod nimiž se pak dále dva chasníci ukrývají, jsouce shrbeni a druh o druha opřeni, aby vznikla podoba koňská. Na krku umělého koně zvoní veliké rolničky. Jiný mladík, obyčejně oděný po vojansku, usadí se na hřbetě. V průvodu maskovaných jeho druhů pravidelně bývá několik umouněných kovářů, kteří v každém stavení s rozličnými žertovnými posuňky a rozprávkami snaží se okovati jankovitého koně, při