Slovanů 30) lidové obřady vánoční, kolední bjly a posavad jsou bujně slaveny, provázeny maškarami, přestrojováním, kromě jiného také v různá zvířata, v kozu a pod. Téhož dotekl se pak dr. Máchal ve svém spise, přirovnávaje český obyčej s klibnou přestrojování v koně, tura, medvěda o vánocích.31)

Zejména u Poláků je starodávný tento obyčej posud oblíben a bývají obchůzky se „zvířaty" buď o vánocích, neb od vánoc do Tří králů a pak o masopustě. Koledníci vodívají „kozu" — mladíka, jenž skáče po čtyřech, maje na hlavě ze dřeva upravenou kozí hlavu se zvoncem. Pozpívavše přejí hospodáři úrody, zdaru dobytečka.32) Chodívají také od sv. Štěpána do Tří králů s „turonem". Chlapec jeden přihrbený, zakrytý plachtou, držívá hlavu, na způsob hlavy telete, vytesanou ze dřeva, s dvěma rohy. Hlava je tak upravena, že dolejší čelist je pohyblivá a chlapec šňůrkou tahaje, otvírá hlavě hubu i zavírá, klapá. Turon je provázen od chasníka, jiný nese lucernu a někdy jde také muzikant. Úprava turone podobá se klibně české na obrázku čís. 3. Klaní se hospodáři, tancuje, škádlí prchající děvčata, trká jako naše klibna. Někde chodívá turoú od vánoc až do hromnic. Obřady a písně při tom jsou čtveračivé.33)

Na Litvě chodívají koledníci s kozlem, medvědem a čápem, hochem, jenž má dlouhou šíji dřevěnou a dlouhý zobák, kterým klapá a tepe kde koho. Tělo má zakryto dvěma prostěradly.34)