se hájiti svého stanoviska dohady některými pravděpodobnými, také-však lichými, zosnovanými methodou staré školy mythologické. 23)

Jiné stanovisko zaujímá a hájí Mannhardt a jeho stoupenci. .Vykládá masopustního medvěda, ověšeného hrachovinami, za d a e-mona obilního („Korndämon; Vegetationsdämon"). Jezdec s koněm a obřady ? tomu přidružené vysvětluje v týž asi rozum, že mají význam podobný, znázorňujíce obchůzku daemona obilního v čase vánočním. 24) Výklad jeho je dosti násilně vyvozován z dokladlů jinak pečlivě, hojně sebraných, čtoucího nepřesvědčuje, ba, zdá se, je strojenější a složitější než dohad o Wodanovi.

? hlavním dvěma směrům mohli bychom připojiti osamocené názory významu nedůležitého, na př. Seppův,25) že obchůzka přestrojených za zvířata je stopa víry v přetělování duší; Quitzmannův, jenž uvádí obchůzku s koněm o masopustě ve styk s kultem božstva Fro 26) a pod. Těch a podobných domyslů pomíjíme.

Shoda obchůzek s klibnou s maškarními průvody o vánocích je nepopiratelná. Průvody, přestrojování o vánocích, byly rozšířeny z míry a jsou rozšířeny skoro všude po Evropě. Zajímavá je tu rozprava Chressulderova o maskování.27) Že také v Čechách maskování o vánocích nebylo zjevem nevídaným, potvrzují církevní zapovědí nošení škrabošek a her čtveračivých ve věku XIII. a XIV., jak bude ukázáno. Podali jsme již v „Staroč. výr. Obyčejích" některé doklady toho a jiných zatím přibylo, že také u Poláku,28) u Rusů 29) a u Jiho-

23) Srv. Pfannensehrnid, Germanische Erntefeste, 1. ?, str. 522; Hoff-mann, Nachklänge altgermanischen Götterglaubens, I.e., str. 81; Kuhn-Schwartz, Norddeutsche Sagen, Mährchen und Gebräuche, Leipzig, 1848, str. 369, 402; Sommer, Sagen, Mährchen und Gebräuche •ausSachsen und Thüringen, Halle, 184(5, str. 169; E. Meier, Sagen, Sitten und Gebräuche aus Schwaben, Stuttgart, 1852, str. 372 atd.

24) Antike "Wald- und Feldkulte, Berlin, 1877, str. 184 a d.

25) Religion der alten Deutschen, 1. c, str. 58.

26) Die heidnische Keligion der Baiwaren, 1. ? , str. 87.

27) Christianorum larvas natalitias saneti Christi nomine commendatas post evolutam originem confodit . .., Lipsiae, 1677.

28) Maciejowski, Polska až do pierwszéj polowy XVII. wieku pod wzgle.-dem obyczajów i zwyczajów opisana, 1842, III. 234—235; K. W. Wój-cicki, Zarysy domowe, Warszawa, 1842, III. 274; Kolberg, Lud, I. 323, X. 58, 186, XI. 142 atd.; Zbiór wiadomošci do antropologji kra-jowéj, 1878, II. 21; E. Jeleňska, Wies Komarowicze, Wisla, 1891, str. 511; Z. Gloger, Piešni ludu, v Krabově, 1892, str. 58.

28) Doklady viz H. ?. ???????????, ???????? ????????, ?????-????? ?????, IV. (1872), str. 264 ad.; ?? ??? ?? ???, ??????????? ?????-??? ??????? ?? ???????, ?.-??????????, 1867, ?. 717 a d.f ?. ????????, ?????? ??????, ??? ??????, ??????, ???????. .., ??????, 1880, str. 11—12; A.A. ???????, ?????????? ????-??'?????? ????????? ?^?????, II. ??????? ? ????????, ???????, 1887, XIII. str. 17b: ?????? ?? ?????; ??? ? ?? ? ? i ?, ???????. ???????, 1889, 1. sešit, snaží se vykládati, že obchůzky běloruských.