po které se k nám dostalo: přes Němce. (Analogie: Sold — žold, Söldner — žoldnéř.)

Jest ovšem otázka, kterou musíme prozatím nechati nezodpově-děnou, zdali toto slovo a zařízení vzali předkové naši na Hané a na Slovensku od německých kolonistů XIII. stol. na Moravě, či snad již za starších dob od Němců alpských. Tolik však je jisto, že Hanáci na Olomoucku, převzavše tuto část domu od německých sousedů, ji svým způsobem přetvořili a ku své potřebě přizpůsobili; neboť, jak řečeno, v té podobě, jako na severní Hané, žudrů dnes nikde jinde nenacházíme. Arci onen citát z „Naučení brněnských", dle něhož spali tři „v komoře na žoldře", poukazuje k tomu, že i na Uher-skobrodsku v XV. století měli žudry podobné jako na severní Hané, s komorou v prvním patře.

Ze žudru vchází se do síně. Slovo toto, obecný majetek lidu českomoravského (vyjma Kopaničáry na uh. hranici, kteří tak jako Slováci uherští říkají síni „pitvor"), je prastaré; stslov. séns vysvětluje Miklosic z kořene sé — umbra. Dle toho je význam slova síň totožný s římským atriem a řeckým ??????? A skutečně, jak vidno z popisu starohanácké síně, bývala to místnost tmavá, bez oken, přijímající světlo jenom otevřenými dveřmi. Zdali původně i starohanácká síň tak jako v domě staronordickém neměla stropu a byla-li osvětlována otvorem ve střeše, který záklopkou uzavříti se dal, to dnes ovšem zjistiti se nedá. Snad i kouř z ohniště vystupující a celý strop černými sazemi pokrývající byl spolu příčinou tohoto jména.

Tak jako všude jinde, byla i u Slovanů síň prvotním jádrem domu, nejstarší jeho částí; neboť v síni bývalo druhdy, jako někde podnes, ohnisko, tedy středisko celého domu. Tím se též vysvětluje nemalá prostornost síně ve starších domech nejen hanáckých ale i slovenských. Bylať za dávného pravěku síň právě celým domem: tam bydlela celá rodina, jídala kolem ohniska, tam spávala i pracovala. Síň byla za oněch primitivních dob jizbou, kuchyní i komorou zároveň. Dnes arci, kdy ohnisko přeloženo ze síně do kuchyně, místnost obývací do světlé jizby a zásoby atd. do komor, pozbyla síň své někdejší důležitosti a stala se pouhou úzkou a celkem prázdnou chodbou spojovací.

Podivno je zajisté, že Hanáci říkají větší světnici své „i z b a", menší pak „světnička". Není pochybnosti, že tato světnička je původu nedávného; snad. teprva v minulém století přistavovali si ji zámožnější sedláci ke staré izbě, aby měl hospodář a hospodyně zvláštní místnost sobě vyhrazenou. „Světnice" je zajisté nepopiratelně „světlice", t. j. místnost světlá. Tou však je jizba dvěma okny opatřená také;. název „světnice" slušel by právě jizbě, svého času jediné světlé místnosti v celém domě, na rozdíl od tmavé síně. Proč nenazvali Hanáci druhou malou světnici „izbičkou", nebo jako Podlužáci „izbétkou" ? Slovo „světnice" muselo dle toho žíti v lidu na Hané a