je dosti možno, že bylo slovem „jizba", dle něm. Stube utvořeným, teprve během času vytlačeno, aspoň pokud se týče světnice větší. Že českoslovanský lid vynález oken a tudíž místnosti světlé, světnice, sám učinil, a že si toho nevypůjčil zároveň se jménem „jizba" od Něrncůj to dokazuje slovo „okno", znamenající „oko domufc, jež není od sousedů vypůjčeno, jako německé Fenster z latiny.

Cizího, a to rovněž římského původu, je k o m o r a (camera); bez-, pochyby se k nám dostala také přes Němce. Pro zodpovědění otázky, kdy Hanáci počali stavěti komory horní, důležitým je známý citát z „Naučení brněnských" o „komoře na žoldře".

Přístavkem nejnovější doby od Němců naučeným je — jak jsme shora viděli — kuchyně. Za to však severohanácký „p ř í s a n e k" jako jihohanácká „p o d s í ň k a" jsou myšlénkou na domácí půdě vzniklou, jak jsme při popisu seznali, z praktické potřeby, následkem toho, že kuchyně umístěna jako přílepek k zevnější straně domu na dvoře.

Hůra i střecha jsou původním zařízením. Při tom jest ovšem divno, že nejstarší způsob pokrývání střechy — totiž slámou — iná na Hané název německý: doch. Či byl staroslovanský dům kryt jinak než slámou? Staroslov. strěha pochází od „stříti", sternere, což by se dobře hodilo na slámu, ale ovšem také na haluzí s listím, jímž moravští Kopaničáři dosud své chalupy kryjí. Vzhledem k tomu, že jednotlivé části střechy mají své původní slovanské názvy (svisla = Walm, kalenica, zástřeší = spodní okraj střechy, sklopec atd. Kalenica pochází od kalených došků, t. j. v kale, rozředěné hlíně zmočených), vzniká olázka, zdali taková jména jako doch, jizba, maštal atd. nebyla do lidu shora, hlavně vrchnostenskými úředníky, vnesena, resp. vnášena tak dlouho, až snad název domácí vytlačila. Snad bude otázka tato aspoň částečně zodpověděna, až budou prostudovány obecní archivy našich dědin, zejména tak zv. gruntovní knihy, testamenty, svatební smlouvy atd., vůbec listiny, které si lid sám vyhotovoval.

Jen zcela zběžně, k vůli úplnosti, dotkneme se na konec těchto úvah ještě budov hospodářských. Nejstarší místností z řady chlévů v hanáckém dvoře je zajisté chlév kravský. Pro konírnu zná Hanák jenom německý název maštal; kdož ví, jak dlouho? „Příkladník", tato originelní část maštale, je zajisté — soudě dle jména — domácím, původním zařízením hanáckým. Vojenská „m a š t á 1 k a" je ovšem sotva starší jako z konce předešlého století.

O domácím původu kolny (kůlně) jakožto místnosti zbudované zaražením do země kolu a zakrytím jich střechou, nebude zajisté pochybnosti.

„Stodola" odvozuje se z něm. Stadel. Pravda li to, pak bylo by třeba odpovědíti na otázku, kdy tímto výrazem vytlačeno bylo staroslovanské slovo „humno", jež Hanáci rovněž posud znají, ač pojem humna je u nich poněkud mlhavý. Na severní Hané má slovo