str. 447
pronesla úsudek pochvalný o vnitřním zařízení světnice. Hliněná kamna kachlová s kamnovcem a troubou, jež zadělávala se dřevěnou deskou, hodiny s dlouhým ,perpentyklem" (kyvadlem), „lištva" na malované talíře, misky a džbáuy, malovaná postel, postel pro šestinedělku s nezbytnou kolébkou, dvě malované truhly na šaty, stůl s trnoži, lávky se lžičníkom, sotůrkem na náčiní dřevěnou solničkou, byly, nejnápadnější. Dovedně zhotovené figuríny horáka a
. selky s dítětem vítaly příchozího návštěvníka, jenž ovšem nesměl opomenouti pokropiti se vodou z kropenky, která visela po pravé straně dveří. Nescházel ovšem ani kolovrat, od něhož jakoby teprve nedávno povstala pilná hospodyňka,
. motovidlo a obrazy domácí. Tu viděl lid venkovský nejlépe sám sebe, poznal účelnost toho, aby „staré krámy" se vystavovaly, viděl, že věci zde vystavené nejsou „enom pro smích" a sám pak doplňoval a snášel, kde co doma našel, a co tu i tam ještě scházelo. —
Pro arehaeologa zajímavou byla sbírka archaeo1ogická, sebraná učitelem z Blanska, p. líni esem. Pan Knies dlouho sbíral, kopal, shledával nejen v okolí Blanska, než i jinde, a výsledkem práce jeho jest pěkná sbírka předmětů namnoze vzácných. Tak vystaveny tu zbytky zbraní, nalezené u Loděnic, železné ostruhy a nože z Citová, kopí bronzové z Malostovic, bronzová spona z Tišnova, srpy železné, dláta z Němčic, starobylé klíče z Válče a j. K tomu připojovaly se čelisti a lebky z Vedrovic, chrup člověka a lebka bobra z líakšic, kostěné brusle z Keznovic, kosti a chrupy koně z Mokré, zbytky nosorožce z Troubska, kosti, vlka a medvěda ze Sloupá, losa, kočky, rysa a lišky ze Šošdvky a mnohé jiné věci ceny nemalé. Materiálu sebraného bylo zde velmi mnoho, což tím jest záslužnější, že všechno sebráno prací jediného p. Kniesa.
1 Důležitou částí výstavky, ba částí nezbytnou, byla výstavka průmyslová. Část tato výtečně byla uspořádána. Umístěna byla ve chlapecké škole ve čtyřech pokojích ; však tyto nepostačovaly, i chodby naplněny byly zaslanými předměty. Daleko by vedlo v listech neodborných probírati se celým oddělením průmyslovým. Kekneme zkrátka: ač živnostníci málo času měli pro sebe, přece oddělení jejich překvapovalo jak množstvím, tak zvláště uměleckým provedením předmětů výstavních. Živnostníci poznali svou sílu, svou dovednost, obecenstvo poznalo dobrý domácí pramen, a poznání to způsobí mnoho dobrého.
Boskovská výstavka dala podnět k celé řadě slavností a sjezdů, jež ovšem nezůstaly bez vlivu na Boskovice. Krátce je vypočteme.. Hned při zahájení výstavky sjelo se hasiČstvo z blízka i zdálí, jednak aby přítomno bylo slavnému aktu zahájení výstavy, jednak aby porokovalo o svých záležitostech. K nim připojil se z Jevíčka „vlak vozový", jenž dovezl s sebou na SO královniček. Ke dnům nejčetněji navštíveným patří. asi den 14. a 15. srpna. Neděle 14. srpna patřila celá venkovu. Dopoledne již přijeli občané až z Drahon na 10 řebři-nových vozích. Vedl je p. Alois Bouda a také ochotně výstavkou prováděl a vysvětlení podával. Odpoledne přijeli z Vísky v počtu hojném. Byly to první dni srdečného styku města s venkovem a proto tolik radosti, nadšení. V pondělí ovládali živnostníci, kteří do Boskovic sjezd svůj položili. Dni všední vídaly v Boskovicích drobotinu školní, která dostavovala se z okolí. Příští neděli, 21. srpna, sjeli se na výstavku akademii ové ku sjezdu studentstva. Pak hromadně navštívili výstavku. Jim ku poctě položena na odpoledne slavnost národní.. Četněji než jindy viděti bylo kroje lidové. Byli to mládenci ze Zdárné, Velenova, Valchová aLudikova s družičkami, svatebčany, družbou a tlampačem. Přijeli na „svatbu horáckou", již odpoledne provedli na zámeckém vrchu. Viděl jsi zde starou horáckou svatbu se starobylým říkáním, zalíkováním, svatebním obědem, čepením nevěsty. Dámy a slečny boskoyské obstaraly buffet na vrchu zámeckém a květinový bazar. Královnick3' z Jevíčka provedly zde tance. Den po dni míjel v proudu zábav, slavností menších a větších, hojných návštěv z venkova, a den uzavření výstavky se přiblížil, než se ho kdo nadál. O 6. hodině odpolední shromáždil se výkonný širší výbor, načež předseda dr. Kirchmann,