str. 533
Revue mensuelle de l'école d'anthropologie de Paris publiée par les professeurs II. 1 — 12. Paris (F. Alcan), 1892.
Obsahuje celou řadu znamenitých článků, z nichž zajímají následující. A. Bordier. Le milieu social (str. I,). M. Duval. André Vésal (str, 33). J. V. Laborde et Roudeau. Les fleches empoisonnées du Sarro (str. 12). André Lefevre. Races, peuples, langues d'Afrique (str. 65). Georges Hervé. L'indice céphalique en France pendant le période néolithique (str. L0). Doplňuje statistiku, kterou byl před tím vydal Ph. Salmon, a uzavírá následovně: Kraje bez brachycefalů v době neolithické nalézají se za linií, která by protínala Francii diagonálně od Cotentinu k Přímořským Alpám. Departementy s hojnými bracbycefaly jäou na východě. Je tedy zcela oprávněné domnění, že brachycefali přišli od východu podél Marný, Aisny a Oisy a soustředili se v pořičí Seiny, Z 337 měřených lebek neolithických je jich 46,8% s indexem pod 75 a 13,8% s indexem nad 80. F auvelle. Des méthodes employées pour arriver a l'explication des phénomenes naturels (str. 105). Slabé. L. Manouvrie;. Le platymérie (str. 121), Tak zove spisovatel sploštění kosti stehenní, analogické sploštění holeni (platyknemii). G. d e Mortillet. L'anthropopitheque (str. 137). Spisovatel zde znova obšírněji vykládá své známé názory o tom, že třetihorní člověk existoval, ale ne v podobě nynější, nýbrž v. podobe středního tvora mezi člověkem a veleopy. L. Sehr a der. La Chine (str. 177). G. Hervé. L'homme quaternaire (sir. 209). Jest to zajímavý rozbor několika uezjištěných diluvialních lebek lidských, a to cannstadtské, maestriebtské, nagy-sapské, stangenaské, čelisti moulin-quignonské, při čemž se věnuje stať i deformovaným lebkám nalezeným v Rakousku. Velmi důležitý je článek L. Manouvriera. výtah to větší práce publikované v Mémoires de la société d'anthropologie de Paris (1892), Determination de la taille d'apres les grands os des membres (str. 227). Pomocí této methody dr. J. Rah on vypočítal výšku celé řady koster předhistorických (z Francie a Belgie) a našel na př. v neolithu u 429 mužů střední 1,625 m., u 189 žen — l,506 m. U pěti koster diluvialních (mužských) 1,629 m. Ch. Letourneau. Les origines de la literatuře (str. 245). Skládá se z následujících kapitol : I. Les réflexes esthétiques. II. L'esthétique animale. III. Les langues primitives. IV. Langage chez l'enfant. V. Les influences sociales. Ab. Hovelaque et G. Hervé. Crânes d'Aveyron (sir. 262). Důležitý popis lebek z okolí Aveyronu, pocházejících z doby před historické, gallo-římské a moderní. F. P o m e r o 1. Squelette humain de Gravenoire (str. 269). Odporuje tomu, že by nový nález kostry lidské byl současný s výbuchem sopečným udavším se v době ledové. L. Manouvrie r. Questions préalables dans l'étude comparative des criminels et des honnetes gens (str. 277). A. d e Mortillet. Évolution de la hache en bronze en Itaiie (str. 313). Velmi systematický článek o vývoji tvaru bronzových seker. Ab. Hovelacque et G. Hervé. Crânes de Saint-Jean de Sagondignac en Méioc (str. 330). Šest lebek z hrobů merovejských (skoro samí brachycefali). C. Letourneau. Le passé et l'avenir de la literatuře (str. 350). I. La littérature synthétique des premiers âges. IL Les littératures moderne ou contemporaine. III. La littérature dans l'avenir. P. G. M a hu de au Les preuves de la descendance de l'homme. Nos organes vestigaires (str. 381). Ars. Dum on t. Démographie des Basques de Baigory (str. 395). Velmi hojně opakují se přehledy o nejnovějších výzkumech archaeologických, jež píše G. de Mortillet. (Chroniques préhistoriques). N.
Bulletino di paletnologia italiana Fondato da G. Chieríci, L. Pigorini e P. Strobel, diretto da L. P i g o r i n i e P. S t r o b e 1. XVIII. N. 1—12. Parma, 1882.
|
|
