Podobně v Bavorsku věří lid, že vynášení smrti pochodí z doby války třicetileté, když r. ] 634 řádil hrozně mor. V Kronachu prý mor vypuká, když bývá opomenuto vynesení smrti, a když opět smrt vynesou, mor mizí. 69)

Zajímavý je výklad zahazování a pálení postavy na neděli smrtnou v katolických krajích německých, kde pokládají postavu za obraz Lu-therův, a naopak v krajích protestantských obracují hrot výkladu proti katolíkům. 70)

Důvtipně, ale při tom dosti strojeně vysvětluje vynášení smrti Lippert.71) Za doby pohanské prý představoval si lid, že duchové vracející se z onoho světa sídlí v stromech. Strojil si jejich podoby — loutky. Proč říkali loutce na máječku „smrt", vykládá: duch přicházel z říše mrtvých, byla to podle lidového názoru duše člověka zemřelého nebo člověk sám. Lid věřil, že choroba a smrt vznikají vlivem těchto duchů. Proto nazývali ducha „smrtí". Při slavnosti na smrtnou neděli byla přítomnost duchů znázorněna „smrtí" (loutkou na máječku). Po slavnosti ukládali „ducha" opět v odpočinek, buď loutku pohřbili, zahrabali do země nebo spalovali. Aby byl s obyčeje setřen ráz slavnosti pohanské, proti němuž církev brojila, nahrazena byla „smrt" — „zimou", a při obřadech zaháněna byla „zima", k čemuž také čas jarní dobře vhodně byl zvolen. Obřad se zapuzováním „zimy" je prý tedy mladší než vynášení „smrti". Z jednotlivých popisů obyčeje při vynášení smrti (jak jsme řadu jejich podali) shledává důvody, které by potvrzovaly jeho theorii.

Přes to, že nesouhlasíme s názorem, vyvozovaným z obřadu násilně, a zdá se, nepřirozeně, uznáváme, že výklad Lippertův psán je poutavě a že spisovatel vydatně kořistí ze zvykoslóví, aby obhájil svého tvrzení. Za to divné je zakončení Seppovy stati o smrtné neděli, s narážkou na Bedřicha Falckého, českého „zimního krále".72)

U slovanských vykladatelů obyčeje se smrtí takořka všeobecně se ujalo domnění, které vyložil vedle jiných prof. Ř. Krek v ten rozum: Vynášení smrti, „Morany", je starodávný obřad na oslavu jara, na oslavu osvobození síly přírodní, zosobněné v božstvo Vesnu, z panství zimy, smrti veškeré přírody. Morana jest upalována, probuzení Vesny oslavováno obchůzkami se zpěvy a pod.73)