str. 78
přesvědčilo mne záhy o jiném, a proto neváhal jsem již dříve podati zprávy o některých pozorováních svých odborníkům německy v Jednáních anthrop. společnosti berlínské (zpráva předčítána prof. Virchovem 18. července 1885) a česky v Ottově Sborníku zeměpisném (roč. 1890 seš. 12.).
Předstupuji-li opět před obecenstvo české s předmětem tím, stává se to proto, že dalším kreslením map o poměrném rozšíření jednotlivých kategorií somatologických v Čechách 3) a rozšířením prací těchto i na Moravu a Halič a dále na sever dodělal jsem se výsledků, které zdají se mi býti pro poznání toho, jak povstalo nynější obyvatelstvo země české, velmi důležitými.
Podávám pozorování svá a myšlénky své ve formě aforismů, neboť spracování v jeden celek souměrný není na ten čas ještě možno, To bude vyžadovati ještě léta práce. *)
Rusovlasí v Čechách.
Dnes obývána jest naše vlast dvěma národy, kteří ač příbuzní, přece velmi určitě od sebe se liší.
O prvním z národů těch, části velikého kmene slovanského, tvrdí jedni, že týž přestěhoval se do vlasti naší po veliké bouři hunské v V. století po Kristu, kdežto jiní kladou příchod jeho do doby mnohem starší, až i do neolithické — o druhém víme, že týž počal usazovati se nejprve uprostřed staršího obyvatelstva v městech královských a vedle něho na vymýtěných částech lesa pomezního, že pak zaujal velikou část bouřemi husitskými a válkou třicetiletou zpustošeného území jazyka českého. 4)
3) Spravoval jsem se při tom výrokem prof. Virchova: Die mehr sesshafte Bevölkerung des Landes und der kleineren Städte ist die Trägerin der typischen Eigenschaften (Erhebungen p. 321) a vyloučil jsem všecka města čítající 10000 a více obyvatelů (kromě toho i . Hradec Ktálové, který tvoří školní okres pro sebe) a počítal je zvlášť.
*) Článek tento sloužiti bude zároveň za průvodní výklad k anthropologi-ckým mapám zemí českých, jež vystaví pan spisovatel na národopisné výstavě r. 1895. P o z n. red,
4) Z libri confirmationum dá se dosti dobře poznati, které farní osady byly již před bouřemi oněmi německé, z popisu far sdělaného rv 1577, z německých register svědomí k soudu komornímu (v archivu Cesk. musea) a jiných pramenů lze pak poznati, jaký rozsah nabylo území německého jazyka v století patnáctém a šestnáctém. Nové veliké ztenčení utrpělo ůzeiní českého jazyka hroznými svízely války třicetileté, a ačkoliv z počátku stěhovali se ze země jak Cechové tak Němci, ba poslední z pohraničních měst a vsí snad ještě četněji než prvnější, zaujali přece později Němci rozsáhlé kraje, až do války té lidem jazyka českého obývanéy Že podobně dělo se i po bouřích husitských, toho příkladem jest zápi. v deskách dvorských (XXIII. J. 8.), dle kterého dosáhli r. 1463 Blektovs od krále statek Valtinov (u Jabloného), totiž vesValtinov s dvore
|
