str. 79
Původ jedno části obyvatelstva země české, totiž té, která mluví jazykem německým, jest tedy dobře znám, a prohlédneme-li somato-logické mapy, na základě popisu mládeže školní z r. 1880 sdělané poznáme snadno, že tato část obyvatelstva země české jest včlmi určitě chn-akterisována a to světlými vlasy.
Z mapy rusovlasých v Čechách je zřejmo, že by nebylo ani třeba naznačovati na ní rozhraní mezi školními okresy českými a školními okresy německými, protože okresy tyto co do počtu rusovlasých velmi určitě od sebe se iiší. Kdežto ve školních okresích německých bylo napočítáno r. 1880 mezi mládeží školní 500 až 66ü rusovlasých z tisíce (pouze českým živlem proniknutý ostrůvek budějovický nedosabuje plných 500 a v okresu horšovotýnském klesá číslo jich na 478promile — bez německých škol v Stankoveeh a v Honosících 485promile) neznáme ani jediný školní okres český, ve kterém by počet rusovlasých dosahoval čísla 500 promile, ba vlastně ani ne 400, nebot české školní okresy, ve kteiých bylo nalezeno více než 400 rusovlasých z tisíce (budějovický 417 5), jindřichohradecký 449, polenský 438 a německobrodský 429), jsou okresy, ve kterých se rozplývají německé ostrovy a ostrůvky v obyvatelstvu českého jazyka. 6)
V ostatních školních okresích českých bylo nalezeno rusovlasých pouze 290 (poličský) až 395 (novoměstský) z tisíce a proto můžeme vším právem tvrditi, že německé obyvatelstvo země české liší se od obyvatelstva českého rusými vlasy a to nejen ona část jeho, která
pustými, na kterých někdy seděli: Václav Vidant, Jan Hlaeh, Duchek, Petr Kratr, Ondřej, Václav Kokot a Niklásek, ves Postřelinu s dvory pustými, na kterých kdysi seděli : Havel Zajíček, Mikuláš Darmo-pych, Mikuláš Kordík, Mikuláš Gros, Mařík a Jan Carda, pak ves Heř-manice (Hermsdorf) s dvory pustými, na nichž prvé seděli Němci: Hanuš, Matěj Hofmann, Kasnar a Hanuš Hysnar. Jižněji položená ves Brniště, měla r. 1493 obyvatelstvo německé, byli tam; Urban Frytz, Nikl mlynář, Nikl Glotz, Petr Zagel, Urban Kysl, a dvory pusté, na nichž kdysi seděli : Knauer, Kreizig, Henrich, Fysl a König.
5) Český školní okres budějovický zajímavý je i tím, že v něm vyskytlo se tolik dětí, které nemohly býti vřaděny do některé z jedenácti kategorií, jako v žádném jiném okresu; zejména v Křemži (57 ze 453) — v Olešnici (54 ze 211), v Poříčí (55 ze 115), v Netřebicích (17 z 90), ve Svinech (104 ze 704) a v Kostelci (16 ze 173).
6) Zvláštním úkazem jest, že města Plzeň, Kutná Hora a Mladá Boleslav čítají též víue než 400 promile rusovlasých (445 — 430 a 445 promile). Plzeň má arci dosti četné německé obyvatelstvo, v Kutné Hoře zdá se to býti památkou po německém obyvatelstvu v dobách předhusitských, v Mladé Boleslavi zase po Němcích, kterými pánové z Lobkovic v druhé polovici XVI. století tamější Nové město osadili. I na Moravě čítá Uherské Hradiště město 535 promile, okres jen 354 promile rusovlasýeh — Uherský Brod město 521 promile, okres 343 promile — Kroměříž město 532 promile, okres 382 promile — Brno město 477 promile, okres 374 promile — Jihlava město 523 promile, okres 369 promile — Znojmo město 529 promile; okres 452 promile– za to Opava město 486 promile ale okres 569 promile rusovlasých.
|
|