str. 83
okých (ostatní farní osada 505), ale příčinu toho hledáme v četném dělnickém obyvatelstvu do továren zdejších z končin severních (kol Červeného Kostelce) se přistěhovavších.
Jinak svědčí též okolnost, že Slavníkovci byli v držení hradu Kladska, který vlastně již mimo přirozené hranice země české ležel, ale jaksi klíčem k ní byl, o tom, že lid, kterémn Slavníkovci voj-vodili, tudy do země české vešel.11)
Zvláštním úkazem jest jakási prorva vyskytující se v masse modrookých mezi průsmykem náchodským a Labem usedlých v místech dnešních vsí Plesu, Jasan, Lhoty Královské a Meziříčí. V té příčině pozoruhodná jest okolnost, že vesnice tyto a některé sousední vyznačují se zvláštním u vsí českých neobvyklým tvarem (velikou délkou). Jsou to zejména: Jesenice, Jasany, Bohuslavice, Pohoř, Královská Lhota. Meziříčí, Libřice, Výrava, Černilov a Librantice, z nichž uvádějí se Jasany, Meziříčí a Černilov v libri confirmationum jako farní vsi pod jménem Rossberg, Kunygswald a Slakendorf. Zdá se proto, že byl zde kdysi rozsáhlý les „Meziříčí" mezi Dědinou a Med-hují, slušící k bradu královen českých Jaroměři (proto Kunjgswald) kolonisován a lidem cizím osazen. Stalo se to nejspíše současně s osazováním Trutnovská a lidem stejného původu.
Osady téhož odchylného rázu 12) nacházíme též na jižním kraji lesa, nad Hradcem Králové podél levého břehu Orlice se prostírajícího. Jsou to Bejšč, Chvojenec, Redice, Veliny, Ostřetíu, Komárov, Roven a Litětín i město Holice. Z nich uvádí se v listě arcibiskupa Arnošta (r. 1349) farní ves Ostřetín pod jménem Tyczmansdorf, Holice jako Ecklinsdorf a Roven jako Waltersdorf. Poslední měla ještě r. 1417 německé obyvatelstvo, neboť toho roku prodal Smil z Holic dvory své v Rovni, na kterých seděli Nikl Hrosfog, Petr Rayz, Hensl Terzagl, Nikl Terzagl, Wenz Rayz a Niepr. (Desky dvorské XX. 81. Nechvíle-v Památkách X. p. 29 3.)
11) Jest velice pozoruhodno, že celá rozsáhlá část země obývaná hlavním tělem modrookých až za levý břeh Vltavy (s Kamýckém, Bozeňskem, Netolickém, bezpochyby i s Prácheňskem a Volyňskem) zůstávala ještě za Boleslavů pod panstvím jediného rodu známého pod jménem Slavní-kovců (Tomek. O panství rodu Slavníkova v Čechách. Čas. ces. mus. 1,852. IV. p. 41.) Pohraniční hrady panství (principatus) toho byly: proti Cechům (contra Boheiniam), Osek u Zbraslavě, proti Němcům Ňetolice, Doudleby a Chýnov, proti Moravanům Litomyšl a proti Polákům Kladsko a Kosmas rozeznává tuto část země výslovně a určitě od území vlastních Čechů.
12) Z toho ovsem nevychází, že by t. zv. „okrouhlíce" byla vlastním typem vsi slovanské, neboť vsi na Rusi, v Polsku, ve Slezsku i v pohorských
