Předchozí 0094 Následující
str. 84

Modrooký, lid do vlasti naší přišedší nazýval dle všeho sám sebe „Charváti" a ještě na počátku XIV. století byla mezi lidem českým zachována pověst, že předkové jeho přistěhovali se do nové vlasti z charvatské země. Ovšem bylo již ztraceno vědomí, kde země ta ležela a byla táž zaměňována s Charváty zadunajskými.

V zakládací listině biskupství pražského z r. 970 vyčítají se v severovýchodních cechách dvojí Charváti; jedni asi přišedší prů-smykem náchodským a usedlí odtud na jih až přes hořejší Vltavu, 13) druzí bezpochyby ti, kteří přišli do země podle hořejšího toku Jizery a zaujali sídla v Semilsku a Jilemnicku.l4)

(Pokračování).

Předhistorické nálezy na Lounsku.

Píše MUC. Fr. Kučera. @P@II. Pohřebiště volenické.

II. Pohřebiště volenické.

Obec volenická leží na levém břehu Oharky, těsně při řece, právě proti osadě pátecké. Jest to obec asi 30 čísel čítající, přifařená k blízkým Eadonicům.

Na západ asi 700 m. od Volenic mezi cestou do Třtěna a cestou do Vorasic na nízkém návrší, na pozemku patřícím klášteru strahovskému častokráte prý rádlo vyhodilo kosti na povrch. To když jsem zaslechl, sdělil jsem s důst. p. páterem Frant. Štědrým, jenž vydal se na místo nálezu ; skutečně po nedlouhém hledání uhodili na 4 kostry, kameny obložené, se zbytky dřevěnými, z nichž jedna měla v nohou hrneček s ohrnutým okrajem se slovanskou vlnicí. Hrneček ten ručně jest pracován, což dokazuje jeho souměrnost (majetek p. faráře Štědrého).


končinách severovýchodních Cech obývané českým lidem aneb aspoň dle jmen soudě Slovany založené, vykazují tvar od „Okrouhlic" naprosto rozdílný. Proto myslím, že „okrouhlíce" jest sice typickým tvarem vsi české, ale nikoli vsi slovanské, byvši přijata Slovany českými od staršího obyvatelstva.'
13) Máti Václavova,. Drahomíra, po zavraždění téhož „běžela v Charváty", to jest asi, utekla se na Libici, což jest zajisté mnohem pravdě podobnější, než že by byla hledala útulku na Červené Rusi. — Nevím, co přimělo B. Jelínka k výroku, že Charváti byli mocný kmen, který seděl kdysi ve východních Čechách a na západní Moravě až po Brno (Schutz-u. Wehrbauten, pag. 45), ale pozoruhodno jest, že tvrzení jeho shoduje se úplně s výsledky bádání, anthropologického. Viz též Kački „Biela Hrvatska i Biela Srbija", kde týž dovozuje, že zpráva Konstantina Por-fyrogenety o Bělocharvatech vztahuje se na Charváty české.
14) Viz Kouble „Podřečí severních Čech" v Čas. česk. mus. 1864, pag. 50.

Předchozí   Následující