navinuté v nějakou látku, nebo konečně v nádobě hliněné. Poklady tyto jsou buď sklady cestujících obchodníků nebo cestujících slévačů, nebo poklady etálých sléváren. Z toho, že kadluby kamenné nebo bronzové řídko jsou zachovány, a pak z toho, že při řadě na prvý pohled stejných artefaktů y nějakém nálezu, na př. sekyrek křtěnovských, přece při bedlivějším ohledání ukázala se váha a volikost poněkud odchylná, soudí spisovatel velmi pravdě-.podobně, že z největší části hotovily se bronzové výrobky litím do forem ve vlhkém písku vytlačených (nebo řidčeji z hlíny), při čemž hotový nástroj opět posloužil za model nového pískového kadlubu. Po krátké odbočce o sponkách této periody (v době té existuje dle spisovatele u nás jen výjimkou sponka s jehlicí volnou na luk navlečenou) probírají se podrobné staré obchodní cesty a stezky křižující zemi českou a předměty, jež sloužily k domácímu obchodu s bronzem. Bronz vyměňovali obchodníci dle spisovatele za kožešiny, kůže, vosk, hlavně za zlato, jež v Cechách v té době nebylo nehojné. Zcela zbytečně se však při tom odvolává spisovatel na známé verše R. Z. o Vltavě zlatonosné. Z připojené k tomu poznámky „Grünhofer Handschrift, dessen Echtheit erwiesen ist" — vidíme, že spisovatel neví, že K. Z. už i jeho poslední obránci opouštějí.

Správně ovšem připojuje dále stať, v uíž se ukazuje, že bronzové přodměty nejsou snad všechny obchodem přineseny, jak prof. Smolík chce, ale že se i doma u nás robily. Svědčí pro to dle spisovatele 1. hojné kadluby v Čechách nalezené, 2. lité předměty neopracované se švy a čípky od lití pozůstalými, 3. nástroje v podobě kladiv, dlát a rydel, 4. kusy surového bronzu a konečně 5. stopy po skutečných tavírnách. Chemická analysa českých bronzů této doby nepodává žádné vděčnější charakteristiky. Procento mědi a cínu dosti -silně se mění (mědi od 94'70% : 84-50°/0, přimísené olovo dosud nenalezeno). Předměty měděné řadí spisovatel do této doby, ne do zvláštní nějaké předchozí doby měděno. — V depotu paseckém — patrně nejmladším — vyskytlo se poprvé železo, a to v bronzu vykládané. Vůbec náleží bez odporu největší část pokladů českých čisté době bronzové (50), dob pozdějších jen velmi málo. ') Nyní následuje výčet nalezišť těchto pokladů, vždy provázený velice pracným popisem okolností nálezu i jednotlivých nalezených předmětů, kromě toho 47 velkými tabulkami a příslušnými odkazy k literatuře, ač tyto nejsou úplné a správné. ') Popis nelze si přáti důkladnější; ale jak o této vlastnosti zásadné soudíme, na konci se zmíníme několika slovy. Naleziště českých pokladů jsou následující: Běřín u Hořovic (nález zván bývá i dle městečka J i n c e), Brod Český, Březí u Budějovic, Horní Cerekvice u Tábora, Citov u Mělníka, Čepy u Pardubic Domažlice (v lese Okrouhlíku)', Hol-šovice u Budějovic, Hospozín u Prahy, Hostouň, Chvojenice Nízké na Chru-dimsku, Jičiněves u Jičína, Kolín, Křtěno u Loun, Křtěnov u Vltavo-týna, K r u p á u Rakovníka. Kyšice u Plzně, Lhotka Libeňská u Radnic, Lžovická hora u Labské Týníce, Maškovice u Litoměřic, Mrchojedy