str. 176
snad proud bral se směrem jižním do poříčí řeky Moravy, rozrážeje sivooké obyvatelstvo krajiny té a tlače je jednak k východu do hor, jednak k západů do Zábřežska, Litovelska a Boskovická.
Na dalším postupu svém k jihu rozšířilo se plémě modrooké nejen po celých dnešních Dolních Rakousích, ale části jeho vnikly i do Bavor (Horních Rakous) a podle Drávy i do Tyrol (okolí Vin-dické Matreje v okresu lienzském) a zabraly další kraje až k moři adriatickému.
Na mapě modrookých v jižní části Rakouska jest viděti, kterak v značné míře ještě modrooký lid, obývající veškeré okresy podél moravských a českýeh hranic, bral se k jihu jednak horským sedlem Smrekníka (Semering), jéd.úak, a to hlavně, podle Enže okresem äm-stettenským, tak že v pohoří Vídeňského lesa zůstalo seděti starší obyvatelstyo jinorodé.18) Z okresu Gröbming (319 %o modrookých)! osadili modroocí nejdříve hořejší poříčí Múry (okr. Marava s 387 promile a Jüdenburg s 337 promile), přešli okresem Volfsberkem (309 promile) do po-
pak hroby nalezené u Euzersdorfu jakož i nádoby z pozdní římské doby nalezené blíže Utendorfu a na pohřebištích římských kol Juvavie (Solnohradu), hotovené snad slovanskými zajatci. Ze římští spisovatelé pokládají Kvady za Germany, není tomu na závadu. Zevnějškem svým ne-. lišili se Charváte od Germanů a způsobem života tak málo, že Tacitus neznaje v těchto krajinách než Germany a Sarmaty, neváhá zakarpatské Slovany (Venedy) počítati k prvnějším. Laskavostí nálezce hrnčířské pece utendorfské, konservátora Strabergera, dostal se mi výběr ozdobených střepin z tohoto nálezu. Byl jsem jím velice překvapen, neboť vedle nádob, které podobají se poněkud latěnským z hradišté stradoni-ckého, jsou tu nádoby, které nejen co do ozdobení vlnicemi způsobem od vlnic latěnských zcela rozdílným, ale i tvarem (na př. daleko vyhrnutým okrajem), zejména poklice, tak nápadně shodují se s nádobami z našich mladších hradišť, že nemohu se nijak přidati k názoru na př. p. Palliardiho (.čas. mns. sp. olom. 1894 p. 29) a jiných, jakoby tento způsob techniky hrnčířské byl vznikl v Norilsu, odkud byl by se rozšířiti musil po krajích českých, srbských, polských a ruských, ale spíše k tomu, že technika tato vnikla naopak do Norika za dob římské vlády z krajů sousedních, Slovany obývaných.
18) O sídlech Slovanů v Eakousíeh viz Šemberův článek v Čas. ěesk. mus. 1844 p 536. Kdekoli na počátku středověku Slované zde seděli, všudy nacházíme větší počet modrookých (při hranicích moravských 340 až 368 promile i pramenů Múry a Enže 319—387 promile v slovinském Štyi-sku [v okresu celjském] až 381 promile). Ve východní části někdejších Bavor seděli Slované (Sclavi) na Todici a Sirnici již r. 777 na území kláštera kremžského (Kremsmünster), tenkráte Tassilem II., vojvodou bavorským, založeného. Za velice pozoruhodnou pokládám Šemberovu zprávu, že Slované na břehu Dunaje u Mutarna Mautern) sedící a biskupství pa-sovskému poddaní od Bavorů zváni byli B o e m a n i (Persnicha quod tempore presenti Boemani insidendo arabant.) List vojvody bavorského Jindřicha z r. 985 v Mon boica vol. I. par. II. pag. 208. Nemělo by se spíše zde nežli ve vlastních Čechách hledati oněch „14 ex ducibus Boe-manorum", kteří r. 845 v Režně s čeledí svou pokřtíti se dali ? Vždyt i Slované v Bavořích měli r. 777 svého župana (Physso) a své starosty (Taljuba a Sparunu).
|
|
