Předchozí 0191 Následující
str. 178

kostice, t. j. dvěma řadami delších čárek k sobě šikmě postavených. Ostatní část nádoby se asi rozdrobila následkem tlaku půdy.

Pozoruhodno jest, že byla kost ramenní na větším místě pod povrchní vrstvou vápenitou zbarvena skvrnami čerstvě červenými1). Při chemickém rozboru objevila se barva tato rumělkou.

Na červeně zbarvené kosti lidské v hrobech se již častěji uhodilo, ale ve větším počtu děkují kosti svou barvu pouze okolní půdě, v níž bývají uloženy místy i celé vrstvy železité, z nichž se pak barvivo snadno na kosti může dostati. I železné milodary mohou míti týž účinek, třeba by samy vlivem vlhkosti úplně byly zničeny. Někdy však nedovoluje okolí takové vysvětlení, barvivo bývá někdy úmyslně ještě v kusech do hrobu uloženo, a to někdy i barvivo zcela cizí, z ciziny pocházející, na př. rumělka.2)

Sem patří především nálezy v ruských kurhanech (smělských, z gubernie kievské, běloozerských z gubernie chersonské atd.)- V kur-hanu ryžanovském (č. 5.) bylo na kostech barvy v síle až '/a cm.3) Podobné nálezy učiněny byly dále ve Francii, v Belgii (jeskyně la Běche aux roches), v Anglii, v Španělsku, v Itálii. V hrobě u Sgurgoly (Itálie) nalezena byla lebka na přední straně (a 2 šípy) rumělkou zbarvená; podobného cosi zjistilo se na kostře a okolních zbraních z jeskyně „Balzi-Kossi" u Mentonu, nu kostech z jeskyně „Arena Candide" (poblíže Finale). Pigorini4) vyslovil tu mínění, že byly kosti zbaveny masa a potom barvou natřeny a do hrobu uloženy, při čemž se odvolává na podobné zvyky u obyvatelů ostrova Tahiti, Nového Zélandu a 1-íové Guiney.

Jest možno, že by některé nálezy dovolily skutečně tento výklad, vzhledem na moderní ethnografické parallely; nicméně však zůstává provádění podobného zvyku — obarvení kostí a lebek dříve zbavených měkkých částí — tak nepřirozené a zvyk sám tak těžko vysvětlitelný, že připustíme vždy raději jiný výklad, zvlášť má-li do sebe více pravděpodobnosti než předešlý. Tu lze především mysliti na zbarvení kostí látkami barevnými z nejbližšího okolí do nich vniklých, t. j. ze šatů mrtvoly zahalujících a z vlastní kůže mrtvoly, barvou potřené, zvláště byla-li barva natřena ve vrstvách sil-


1) Nedaleko od tohoto hrobu objeven byl jiný hrob neolithický, prozkoumaný p. R. z Weinzierlu, který o něm podal zvláštní zprávu. Jednalo se tu o sedícího bobkaře sa silně dolichocefalní lebkou; provrtaný, čtyřhranný plátek z mirsle přibrousený byl jediným jeho milodarem. (R. v, Weinzierl: Die Ansiedlungen d. neol. Culturepoche in u. um Lobositz, Sep.-Abdr. a. d. Mitth. d. n.-böhm. Excurs.-Clubs XVII. p. 5.)
2) Voss nalezl v neolithiekém hrobě u Braushainu (okr. Zeitz) kus rudky. (Corr.-Bl. d. a. Ges. 1886. II. 152.)
3) Niederle. Lidstvo v době předli. 1893, str. 176.4
4) Congr. intern, , str. 312. — Srv. též Niederle : Lidstvo v době předh. 1893, str. 176.

Předchozí   Následující