@NZ@Kritiky, referáty a literatura.

J. Müller. Über Ursprung und Heimat des Urmenschen. Stuttgart 1894. Jest to spis neveliký, ale velmi zajímavý. Spisovatel je darwinista, nebo lépe řečeno stoupenec Morice Wagnera. A co oba tito badatelé ve svých theoriích n původu člověka a jeho pravlasti jen naznačili, hlouběji a dále zde rozvádí. Přidává se zprvu úplně k mínění Wagneróvu, dle něhož člověk nepovstal z řádu opic úzkonosých v tropech (Darwin se klonil k Africe), ale v severní části Evropy nebo Asie, a to na počátku doby diluvialní, během doby ledové'. Doba ledová byla přímou příčinou této dalekosáhlé proměny zvířecího praotce člověčenstva; nastalé ochlazení klima'u, jež zbavilo severní prostranství Evropy vší vegetace a pokrylo ji z větší části ledovcem, přinutilo i tvory dosud na stromech žijící sestoupiti na zem a zde na zemi hledati novou potravu masitou. Tím povstal člověk, neboť opice, z níž se vyvinul, byla přinucena naučit se choditi na zadních dvou končetinách, a užívati uměle utvořených zbraní k dosažení dostatečné potravy. Spis je sice zajímavý, ale ve všem nepřesvědčuje. N.

Robert Ritter von Weinzierl. Die Ansiedelungen der neolithi-schen Culturepoche in und um Lobositz. (Separatabdruok aus den Mitth. des nordböhm Excursiousclub XVII). Eine neolithische Ansiedelung der Übergangszeit bei Lobositz an der Elbe. (Separatabdruck aus der Zeitschrift für Ethnologie. 1894). Neolithische Gräber einer Nekropole aus verschiedenen Epochen bei Lobositz. (Seperatabdruck aus den Mitth. der anihr. Ges. in Wien 1894).

Všechny tyto tři práce pojednávají o posledních nálezech hrobů z doby neolithické v okolí Lovosic, k nimž již dříve český Lid přinesl příspěvky v I. ročníku. Leckteré detaily jsou nové a zajímavé. (O článku třetím srv. Český Lid IV. str. 94.) Nejvíce zajímavý jsou žárové hroby v skřínkách i beze skřínek mezi Lovosicemi a Prosmíkem, náležející do konce neolithu. Spisovatel správně a horlivě se zastává existence českého neolithu, zejména v článku prvém.

Dr. Lubor Niederle. Bemerkungen zu einigen Charakteristiken der altslavischen Gräber. (Mit 20 Textillustrationen.) Wien 1894. (Separat-abdrack aus Band XXIV. der Mitth. der anthr. Ges. in Wien.)

Práce obsahuje tři stati. V první pojednává autor o různých tvarech a rozšíření slovanských záušnic esovitých. Typický jejich tvar vyskytuje se ze všech slovanských zemí nejhojněji v Čechách, tuk že ho lze zváti přímo českým. Už na Moravě a v jiných zemích okolních je řidči. Tak v Čechách konstatoval autor do léta t. r 124. nalezišť (z těch 99 v hrobech kostrových, G v hrobech žárových), na Moravě však zná jich puuze 18. To však nám ovšem neponkauije ještě k tomu, že tato slovanská ozdoba hlavy vznikla také v Čechách. Otázkou původu zabývalo se více badatelů , a n°jvíce přízně získalo si mínění Virchowovo, dle něhož jsou záušnice původu arabského, orientálními obcbodníky sein přinášené a zde pak lokálně napodobené. Autor za účelem rozřešení této otázky všímal si bedlivě rozšíření záušnic v nálezech zemí východních, hlavně Ruska, a došel k výsledku jinému. Cím dále na výchoJ, tím více mizí typický tvar záušnic se zakončením es o vitým, v jižním Rusku, na Kavkaze není po nich památky. Keni proto dle všeho původu orientálního, ale středoevropského. Kde však zde povstal? Autor myslí nejspíše na Uhry, a to proto, že se tam obdobné tvary vyskytují v nálezech nejdříve a to už v IV.—V. st. po Kr.; v cechách je nelze datovati před VIII. stol., ale klásti je vesměs teprve do století XL—XII., jak činí většina našich archaeologů, je nesprávné. — V druhé stati pojednává autor o původu