str. 192
Schulenburg. Stein-Alterthümer in Ober-Bayern (str. 249.). A. Nehring. Angebliche Verwendung von Bären-Unterkiefern zum Zerschlagen von Knocheu (str. 255.)- Nebring jest proti té domněnce, Virchow v doslovu pro. Mies podává nový návrh na měření kapacity pomocí vody (str. 257 ). Zacpou se fissurae orbit, sup., foramina optica a jngujaria sklenářským tmelem a voila se vleje velkým týlním otvorem. L. Lewin. Über l'feilgifte (str. 271.). N.
@NZ@Různé zprávy.
* Osobni. Centrální komisse pro zachovávání a zkoumání památek ve-Vídni jmenovala novými konservátory pro Moravu p. K. Masku, ředitele reálky v Telči pro město Olomouc a okresy olomoucký, římařovský, šumberský, šternberský, mor. třebovský, zábrežský, litovelský, prostějovský, — dp. P. J V y-vléěku, kons. tajemníka a horlivého pěstitele starožitností v Olomouci, pro okresy holešovský, přerovský, hranický, místecký, novojičínský a valašskomeziříčský. — Dp. P. Přikryl, kaplan v Soběchlebích, jmenován byl členem dopisujícím komisse.
* Z české university. V Praze soukromý docent Dr. Lubor. Niederle přednáší v zimním semestru r. 1894—95: 1. Slovanské starožitnosti doby pohanské, čásť I. Úvod historický a anthropologický. 2. Dějiny hlavních problémů anthropologie (O původu člověka, o monogenismu a polygeuismu, o třídění lidstva). Soukromý docent Dr. Č. Zíbrt o kulturním významu humanismu a renaissance, docent Dr. E. Kovář o národopisu se zvláštním zřetelem k Čechám, doc. Dr. J. Píč letos nečte. — Na universitě vídeňské přednáší prof. V. Jag i 6 o slovanských starožitnostech.
* Sjezdy. Na 6ti. sjezdu německých přirodozpytců a lékařů ve Vídni (24.—30. září 1894) utvořena byla i sekce ethnologickoanthropo-logická, kde mezi jinými přednášeli: H. Leder o starých pohřebištích v Sibiři a Mongolsku; V. Haardt z Harfenthurnu o ethnografických poměrech na Balkánu; Dr. O. Hovorka o hrubém a jemném typu lidském; A. Makowsky o kostrách lidských z diluvia brněnského; R. v. Brckert o pěti hlavních větvích kavkazskéno kmene a jejich třídění: A Hermann o ethnologii uherských dětí a pod. — Archaeologický sjezd v Sarajevě. Bosenská vláda, chtějíc ukázati světu, jak Rakousko pilné pracuje v okupovaných zemích v různých oborech, pozvala v srpnu t. r. řadu 26 vynikajících evropských archaeo-logů k archaeologickému sjezdu do Sarajeva. Přijetí a uhostění delegátů, jichž se sjelo ltí,*) bylo neobyčejně okázalé a také dojem starožitnické práce, který si cizinci domů odvezli, dle všbho byl velmi pěkný. Nebof to nelze upříti, že se za posledních několik let v archaeologii Bosny učinilo velmi mnoho, bádá se velmi pilně a svědomitě a jest nám radostí konstatovati, že vedle dvou jmen M. Hoernesa a Č, Truhelky nejvíce se o to přičinili v Bosně usedlí Cechové, hlavně báňský rai'a V. Radimský, Fr. Fiala, E. Novotný Při sjezdu prostudovány byly důkladně sbírky uložené v museu sarajevském a podniknuta ohledání některých zajímavých nalezišť.
*) Byli to pp.: B. Munro, L. Pigorini, O Montélius, E. de Fellenbergr J. Heierli, J. Ranke, R. Virchow, A. Voss, G de Mortillet, S. Reinach, R. Verneau, O. Benndorf, E. Bormann, J. Hampel, J. Szombathy a M. Hoernes.
|
|